V Předslavi na Klatovsku kvůli GDPR dokonce smazali z obecního webu zápisy ze zasedání zastupitelstva patnáct let nazpět.

K tomu, že GDPR by se mělo vztahovat i na už dříve zveřejněné údaje dospěli Předslavští na základě konzultací s odborníky. „Měli jsme několik školení od krajského úřadu, byli jsme na školení od Místní akční skupiny Pošumaví a další dvě školení jsme si sami zaplatili. Konkrétně na zveřejňování zápisů jsme se ptali na jednom ze školení zástupkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ vysvětlil starosta Předslavi Miloslav Kreuzer.

Na webu měli Předslavští zápisy ze zasedání od roku 2003. „V zápisech byly adresy, telefonní čísla, čísla IČO. Abychom tyto údaje nemuseli zpětně mazat, rozhodli jsme se, že k nim na webu zamezíme přístup a nadále budou v případě potřeby k nahlédnutí pouze na obecním úřadě,“ dodal Kreuzer s tím, že nové zápisy obec zveřejňovat bude, ovšem bez osobních údajů.

JINDE MAZAT NEBUDOU

Jinde o anonymizování nebo smazání už zveřejněných zápisů zatím neuvažovali. „Pokud se neobjeví nějaký jiný výklad, staré zápisy na webu zůstanou,“ uvedl starosta Sušice Petr Mottl. Podobně vidí situaci i starosta Klatov Rudolf Salvetr. „Zatím nejsme ničím tlačeni k tomu, abychom dělali zpětné kroky, takže starší usnesení stahovat nebudeme,“ řekl Deníku.

JMÉNA NEZVEŘEJŇOVALI UŽ PŘED GDPR

V Klatovech stejně jako v Nýrsku nebo v Domažlicích už před GDPR osobní údaje v zápisech nezveřejňovali. „V souvislosti s GDPR jsme změnili jednací řád pro jednání zastupitelstva. Nově nezveřejňujeme podkladové materiály na nástěnce v sále, kde zastupitelé jednají. Zápisy z jednání zastupitelstva ale zveřejňujeme i nadále, jsou anonymizovány. Tak jsme postupovali již dříve v souvislosti se zákonem na ochranu osobních údajů,” informovala tajemnice Městského úřadu Domažlice Milena Vlčková.

Největší obezřetnost ohledně osobních údajů panuje v Domažlicích na odboru výstavby, kde jsou například při jednáních rozložené projekty, dokumenty a žádosti. „Když přijde na jednání další osoba, tak se držíme doporučení materiály otočit nebo třeba překrýt ubrusem. Nejsnazší by bylo přejít k jinému stolu, ale ne vždy to jde,” nastínila Vlčková. „Ohledně zápisů pro nás GDPR velkou změnou nebylo, spíše jsme řešili věci ohledně běžného chodu úřadu. Když někdo přijde do kanceláře, aby se nemohl seznámit s údaji jiných osob, ošetřovali jsme smlouvy,“ přiblížil starosta Nýrska Miloslav Rubáš.

Omezení kvůli GDPR se nevyhnulo ani Městskému úřadu Bor na Tachovsku. „Původní myšlenka otevření veřejnosti se tak vrací o rok, či dva zpátky. Občan, který dostane na internetu možnost podívat se na zápis, se sice dozví, že se cosi projednávalo, ale například při prodeji pozemku se nedozví komu byl pozemek prodán, nedozví odkud je nový majitel, prostě nic,“ okomentoval GDPR tajemník borské radnice Miroslav Cvrk.

Na Rokycansku v řadě míst, například v Hrádku, jména v usneseních začerňují.