Dokázal se uzdravit poté, co ho letos na podzim při rallyecrossových závodech v Rabí smetl závodní vůz a vážně ho zranil. „Přežil jsem svou smrt. To je to nejhezčí, co jsem pod stromeček mohl dostat," říká Kalný.

Letos počátkem října se Kalný spolu se svým kamarádem Milanem Pokorným již tradičně vypravili na závod amatérských jezdců Rábské strkačky. „Vždy jsme chodili na jedno své oblíbené místo, tentokrát jsme si ale stoupli jinam. Shodou okolností tam byla dcera mé kolegyně, která babičce a dědovi řekla, že tam stát nechce, že je to tam ošklivé, a oni skutečně odešli," vzpomíná Kalný. On a Pokorný zůstali. Uplynulo jen pár minut a na oba Sušičany se z trati náhle vyřítil vůz, za jehož volantem seděl 22letý mladík. Podle svědků nijak nezpomaloval, zdálo se dokonce, že vůbec nebrzdí. Kalný s Pokorným neměli šanci utéci. „Cítil jsem náraz. Odletěl jsem a zůstal jsem ležet na levém boku. Nemohl jsem se zvednout, měl jsem zlomenou pravou nohu a přetržený vaz na levé noze. Když jsem se otočil na Vaška, tak jsem viděl, že leží a je celý od krve. Strašně křičel. Bylo jasné, že je na tom hůř než já," líčí události Pokorný. Jeho kamaráda auto vymrštilo asi jeden a půl metru do vzduchu.

„Pamatuji si ránu, že jsem udělal dva přemety a že jsem pak nemohl dýchat. Měl jsem poraněnou hlavu, utržené ucho, zlomená žebra, roztržené břicho a zranění na noze. Naštěstí na levé, protože pravou mám pochroumanou už třináct let. Od doby, kdy jsem přežil další vážnou nehodu – čelní střet dvou náklaďáků. Tehdy už jsem viděl ono pověstné světlo na konci tunelu, ale dostal jsem se z toho," popisuje Kalný, jehož musel z Rabí přepravit vrtulník do nemocnice v Plzni. Během dvou měsíců se ale dokázal dát dohromady a teď už opět usedá za volant pekařského vozu. Může tak navštěvovat svého kamaráda Milana, který stále ještě zůstává v sušické nemocnici.

Oba se shodují v jednom – měli obrovské štěstí. „Když vám pak dojde zpětně, co se mohlo stát, tak mohu říci jediné – přežil jsem svou smrt. Po té nehodě jsem vůbec nečekal, že bych mohl strávit Vánoce doma," přiznává Kalný. Dnes už je v pořádku, ale těžké chvíle prožíval v uplynulých týdnech nejen on, ale i jeho blízcí. Kalného manželka, která se už dvakrát po nehodě bála, že svého Václava navždy ztratí, proto sáhla k netradičnímu řešení. „Tričko, které měl v Rabí manžel na sobě a které na něm záchranáři rozstřihli, jsem vyprala od krve a dala jsem mu ho, aby si ho pověsil v garáži. Aby si vždy, až bude mít roupy zase vyrazit na závody, vzpomněl, co se mu může stát," říká s úsměvem Martina Kalná.