Pouhých pět až deset centimetrů pod povrchem chodníku ležely pozůstatky lidí, pohřbívaných kdysi v okolí horažďovického kostela sv. Petra a Pavla. Kostry, které by zničila nebo poškodila současná rekonstrukce horažďovického Mírového náměstí, nyní odkrývají archeologové. Průzkum zatím odhalil přibližně sto padesát koster, stejný počet archeologové ještě očekávají.

„Jde o záchranný archeologický výzkum. To znamená, že odkryjeme místa, kam by jinak zasáhla stavba. Samozřejmě v případě nějaké zajímavé či pouze částečně odhalené archeologické situace se nemůžeme zastavit na této úrovni, musíme „vybrat" minimálně to, co odhalíme, a to, co by stavebníci při své práci mohli poničit," vysvětlila vedoucí technička archeologického průzkumu horažďovického náměstí Hana Krasanovská ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek.

Nejmladší kosterní pozůstatky pocházejí pravděpodobně z 18. století. „Víme, že se tu přestalo pohřbívat zhruba v polovině 18. století, kdy bylo z hygienických důvodů zakázáno pohřbívání ve městech. Z hrobů se ale stáří určí těžko, nenalézá se v nich nic, čím bychom je mohli datovat. Keramika, když už ji najdeme, je z různých období, 15. století, 17. století, hroby byly už dříve porušeny různými stavebními pracemi. Jediné, co lze říci ohledně stáří hrobů přesněji, je, že u kruhového přístavku kostela jsou hroby porušené právě tím přístavkem, o kterém víme, že byl dokončen někdy okolo roku 1729, takže hroby musí být starší," přiblížila složitost určení přesného stáří hrobů Krasanovská.

Těla jsou nad sebou

Starší hroby, které jsou hlouběji, byly navíc už za provozu hřbitova poškozeny při hloubení dalších hrobů. „Šlo o tzv. etážové pohřbívání. Těla se kvůli nedostatku místa ukládala nad sebou. Nález hřbitova nás nepřekvapil, o tom se vědělo, nečekali jsme ale takové množství koster. Hroby jsou skutečně těsně nad sebou, takže třeba na pouhých čtyřiceti centimetrech hloubky jsme nalezli i šest až sedm úrovní hrobů. Zajímavé je také to, že nejmladší hroby byly skutečně mělké, třeba jen pět až deset centimetrů pod povrchem chodníku. Nejníže uložené rakve pak byly zahloubeny do podloží, které je tady v hloubce pouze šedesáti až osmdesáti centimetrů," popsala historický hřbitov archeoložka.

Odhalené kosterní pozůstatky čeká převoz do laboratoře k dalším antropologickým i archeologickým analýzám. „Po dokončení výzkumu budou pozůstatky pravděpodobně opět pietně pohřbeny, zřejmě někde v Horažďovicích. Bude záležet na domluvě s panem farářem a s investorem," doplnila Krasanovská.

Odkrytí kompletní kostry zabere obvykle jeden den, záleží ovšem na stavu pozůstatků. „Ještě před nálezem kostry se pracuje motyčkami. Jakmile se narazí na kosti, většinou na dlouhé kosti – ruce, nohy, většinou bývá výše uložena hlavně lebka, „pracuje" se špachtlemi a skalpely. Nakonec se kosti oprašují štětcem, aby byly dobře vidět na fotografii a pro zakreslení. Poloha kostí se zaměřuje pomocí geodetických přístrojů s přesností na centimetry až milimetry. Složitější je to třeba u dětské kostry nebo kostry nějak porušené. Je nutné postupovat co nejopatrněji a trvá to déle," vysvětlila Krasanovská.

Práce archeologů na horažďovickém náměstí průzkumem hřbitova neskončí. „V prostoru parčíku už máme odhalené pravděpodobně základy nějakých staveb. Možná měšťanských domů, to se ještě uvidí při dalším odkryvu. Možná, že náměstí bylo kdysi menší než v dnešní době, kdy bylo zvětšeno právě zbouráním jednoho bloku měšťanských domů. Ale to je zatím pouze hypotéza, kterou může potvrdit teprve další průzkum," nastínila Krasanovská.

Vše platí město

Stavební práce na místě archeologického průzkumu budou muset počkat na jeho dokončení. „Nálezy byly očekávané, i když ne v takovém rozsahu. Pokud jde o časový rozpis, budeme s archeology ještě diskutovat, setkání máme domluveno na tento týden. Pak budeme ohledně časového plánu prací a případného zpoždění chytřejší," řekl deníku starosta Horažďovic Michael Forman.

Předpokládané náklady na archeologický průzkum jsou zatím přibližně 900 tisíc korun, další nálezy jej však mohou ještě prodražit. Průzkum musí podle zákona město umožnit i zaplatit. „Což si myslím, že není vyřešeno zrovna dobře, stát by se na financování průzkumu měl minimálně z poloviny podílet. Nakonec nálezy také nezůstanou městu, ale budou ve státních muzeích. Takže město zaplatí výzkumy a stát pak všechny artefakty sebere a dá si je do svých muzeí," posteskl si horažďovický starosta.

David Kojan