Lesy jsou plné

„Houby teď rostou opravdu všude, ale naprostou jistotou jsou smíšené a smrkové lesy,“ řekl Deníku plzeňský mykolog Svatopluk Holec. Daří se hlavně houbám hřibovitým, jako je hřib smrkový a dubový, nouze není ani o holubinky, pečárky a šupinovky. Objevovat se začaly už i první václavky a kotrče.

„Ve smíšeném lese jsem o víkendu během půlhodinky našla plný košík,“ potvrzuje studentka Eva z plzeňského gymnázia. „Z velkých hub jsme si doma udělali řízky, hříbky jsme s maminkou nasušily a zbytek zavařily. Místo, kde jsem vše našla, vám ale neprozradím. Nechci, aby mi tam houby někdo vysbíral,“ dodala Eva.

Na hřiby s nůší

„O víkendu jsem přinesl z lesa plnou nůši a dva ruční košíky hub. Sbírali jsme je čtyři hodiny a čistili a krájeli dvanáct hodin. Jezdíme na Klatovsko do okolí Kaliště, pak do lesů k Plánici. Spousta hub roste i na Přešticku, a to v Černém lese u Radkovic, v okolí Letin i na Blovicku,“ říká Jaroslav Kasl z Příchovic.

Plné koše hub nosili o víkendu houbaři z lesů také v okolí Dešenic, Švihova, Nýrska, Hamrů, ale i z Práchně či z lesů na Sušicku.

„Hřiby kováře jsem našla přímo na náměstí ve Švihově pod lípami. Bylo jich tam hned několik. Nikdy předtím tady nebyly“, informovala obyvatelka Švihova Miroslava Berková.

Ani na Domažlicku nemají houbaři o úlovky nouze. Rádi zavítají například na Sedmihoří do okolí obcí jako je Mířkov, Křakov, Mezholezy nebo Buková, jak potvrdil i mířkovský starosta Josef Bureš. „Jezdí sem i hodně houbařů z okolí. Za našim domem začíná cesta do lesa a je tam nyní slušný provoz,“ říká starosta. „Já sám jsem v pátek přinesl dobrý úlovek. Loni to byla bída, ale letos se to začíná slušně rozjíždět,“ dodal Bureš.

Na Rokycansku jsou úrodné především porosty v Brdech, takže silnice u Strašic nebo Hůrek jsou v obležení motorizovaných návštěvníků. „Úlovky jsou nádherné, jenže mám strach z cedulí, označujících vojenský prostor. Známý tu platil dva tisíce a přišel o dva body,“ smutně konstatoval Josef Hric z Plzeňska.

Z houbových žní se radují i Burešovi z Tachova. „Můj syn Marek dokonce našel raritu – hřib, z jehož kloboučku vyrůstal další hřib. To bylo za Dlouhým Újezdem směrem na Žebráky. Hodně chodíme také do okolí Žďáru a na Zadní Milíře,“ sdělila Deníku Jaroslava Burešová z Tachova.

Snad nejvíc v celém kraji rostu houby na Plzeňsku. „Sever a jih Plzeňska včetně začátku Brd je teď asi nejlepším houbařským územím v regionu,“ míní mykolog Václav Červený.

Šanci na úspěšné houbaření mají však i lidé přímo v Plzni. A pro úlovek si mohou dojet klidně trolejbusem. „Potvrzená místa sběru jsou například kolem Boleveckých rybníků, kolem Valchy a v Božkově,“ říká mykolog Holec. „Vyšla jsem jenom na deset minut na procházku se psem a vrátila jsem se s docela slušným úlovkem. Nejenže jsem našla žampiony, které občas někde v trávě rostou, ale přinesla jsem i sedm klouzků a dokonce březáky. A to u nás nikde poblíž žádný les není,“ říká Plzeňanka Miroslava, která bydlí na Světovaru.

Plži nevadí

Sběr mohou lidem znepříjemnit červi v houbách nebo plži, kteří okoušou klobouk. „Takových padesát procent hub je napadených červy nebo slimáky. Plži by ale houbařům neměli vadit, stačí okousanou část oříznout a houba se dá normálně použít,“ radí mykolog Červený.

Letošní houbová sezona, výjimečná zejména na hojný výskyt hřibů, by mohla vydržet klidně i několik měsíců. „Pokud vydrží stávající počasí. Když ale přijdou opět suchá vedra, houby růst přestanou,“ upozorňuje Holec.