Výrazně přibylo pátracích akcí, zraněných je nejvíce cyklistů, říká náčelník

Byla opět velmi pestrá, lidí jezdilo hodně. Měli jsme tak i více výjezdů. Počet úrazů je vyšší než za stejné období v minulém roce, máme o 33 zásahů více než vloni. Bereme to statisticky od 1. května do 26. září. Přibylo nám bohužel resuscitací v terénu, z toho byla i část neúspěšná, kdy se nepodařilo dva cyklisty v případě poruchy srdečního rytmu oživit. To je vždy nejsmutnější, ale bohužel i tohle k naší práci patří. Především nám ale přibylo pátracích akcí v terénu. Za letošní období jich máme jedenáct, vloni to bylo šest. Naší technikou jsme najezdili zatím 2 700 km, na pátracích akcích naši záchranáři strávili skoro 300 hodin, což je zhruba o sto hodin více než vloni, v kilometrech je to zhruba o 600 km více. Počet kilometrů je daný i rozsáhlostí území. Šumava má na délku 130 km vzdušnou čarou, máme tak často vzdálenější přejezdy. Jednu z pátracích akcí jsme měli i mimo naše zásahové území na vyžádání Policie ČR.

U jakých úrazů zasahujete nejčastěji?

Nejvíce úrazů, u kterých zasahujeme, je u cyklistů, což je ale dané profilem Šumavy, cestní síť je hodně rozsáhlá, a tak je i hojně využívaná cyklisty. Dá se říci, že je jich i mnohdy více než turistů pěších. Jeden z nejvážnějších úrazů se stal poblíž Ostrého, kde cyklista podcenil povrch, jel velkou rychlostí na strmém kopci a uklouzlo mu to na šotolině. Je to tím, že někteří nevěnují pozornost cestě a nepřizpůsobí jízdu terénu. K tomuto případu jsme museli volat i vrtulník. Koncentrace cyklistů je na Šumavě velká, je tak třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Bezpečná Šumava opět přilákala mnoho lidí, obdivovali i obrněný transportér

Zažili jste i několik náročnějších pátracích akcí…

Někdy nás volají i houbaři, kteří jsou pár metrů od auta, což je až úsměvné, a volají nám o pomoc, to by se ale úplně stávat nemělo. Největší akcí bylo pátrání po mladíkovi s autismem, kde jsme rádi, že vše dopadlo dobře a byl nalezen o půlnoci v oblasti Svarohu záchranáři horské služby. Sám se v rámci hry vzdálil rodině. Horská služba se soustředila na pátrání přímo v horském terénu na turistických trasách i mimo ně, protože lokalitu důvěrně zná. V akci bylo sedm horských záchranářů s jedním psovodem, šest terénních aut a šestikolka. Do pátrání se zapojily i německé záchranné složky na opačné straně hor. Mladík byl schovaný na konci jedné z cest ve křoví. Nakonec mladík horské záchranáře spatřil a šťastně se k nim rozběhl. Dokonce záchranáře, který ho objevil, chytil za ruku. Zdravotně byl zcela v pořádku. Po krátkém transportu vozem byl do péče rodiny bez nutnosti lékařského ošetření předán na Špičáckém sedle, kde byl umístěn velín pátrací akce. Další velká akce byla v prostoru Malého a Velkého Roklanu v součinnosti s policií a německým Bergwachtem. V tomto případě bohužel zatím nemáme žádné informace o tom, že by se paní našla.

Návštěvnost byla tradičně během léta velká, především v tradičních destinacích Prášily, Horská Kvilda, Kvilda, Prameny Vltavy, Modrava, Nová Pec, Kramolín, Lipno a dalších. Myslím, že i během října bude návštěvnost ještě vysoká, jelikož hlásí příjemné počasí. Práce bude jistě ještě dost, očekává se, že teprve začne houbařská sezona, a lidé sem tak budou jezdit na houby.

Útulek pro psy už nepřehlédnete, upoutá nová zeď. Novinek je ale mnohem více

Očekáváte houbaře, co byste jim doporučil, když se budou chtít vydat na Šumavu?

Rozhodně nabitý mobilní telefon, aplikaci Záchranka. Určitě by lidé alespoň trochu měli vědět, do jakého prostoru se vydávají, stanovit si orientační body. A to, co je u houbařů obrovský nešvar, je, že skupina, kde je babička, děda, vnoučci a další členové rodiny, se v zápalu houbaření rozběhne po lese a ztratí kontakt mezi sebou. Pak nastávají potíže, že se nemohou najít. V předešlých letech dcera hledala devadesátiletou maminku, která se léčila se srdcem, potřebovala léky, nastal tak problém. Mnohdy senioři nemají u sebe mobilní telefon, takže se jim nedá ani zavolat. Často rodina pátrá nejprve sama a volají nám až po nějaké době. Ale obecně platí, že by měli žádat o pomoc co nejdříve. Musí brát v potaz i to, že s podzimem se dny zkracují a dříve se stmívá. Dost lidé také podceňují období, kdy se mění čas. Vydají se na túru, neodhadnou čas a ztratí se, protože většinou nemají ani svítilny, ani další vybavení. Měli jsme případ, kdy matka s dětmi s kočárkem vyrazily na túru a nebyly schopny se v terénu orientovat. To je něco, co nás teď čeká, houbaři a turisté, kteří podceňují čas.

Sice začal teprve podzim, ale vy už se chystáte i na zimu, jak příprava vypadá?

Říjen a listopad nejsou pro nás určitě odpočinkové. V říjnu máme stáže u horské služby na Slovensku v Tatrách, kam z naší oblasti odjíždí tři záchranáři. Během října máme na Šumavě také výcvik leteckých záchranářů s Armádou ČR. Jde o pravidelný výcvik v terénu. Čeká nás před zimou výcvik všech záchranářů zaměstnanců na ledovci v Rakousku a dobrovolná základna má povinnost si splnit rovněž výcvik, čeká nás i školení, kde se kompletně připravujeme na zimu. I když to vypadá, že podzim je volnější, tak opak je pravdou. V listopadu také máme výcvik s kolegy z Německa, se kterými spolupracujeme. Čeká nás toho tedy hodně, kdy vše musíme kombinovat i se službami, které musíme samozřejmě pokrýt.

Developeři staví ve velkém a mají další plány, chystají další bytové domy

Na Šumavě je mnoho lyžařských středisek, kam lidé vyrážejí za lyžovačkami nebo na snowboardy, ale návštěvníci začínají objevovat i jiné sporty, je to tak?

Ano. Dá se říci, že v období během covidu se hodně rozmohl další druh zimního sportu, a to skialpinismus, či skitouring. Velká střediska jako Špičák, Zadov, Kramolín a další jsou tradiční na lyžování, vyhledávané je běžecké lyžování, pokud jsou dobré sněhové podmínky. Část lidí vyráží ale raději do volného terénu, nechtějí být na přeplněných sjezdovkách, případně ve frontách a preferují právě skialpinismus. Někteří rádi vyrážejí i na sněžnice do volného terénu. Nejde zatím o masový sport, ale rozvíjí se to, a nejen u nás na Šumavě.

Co byste vyznavačům těchto sportů doporučil?

Samozřejmě to, aby se pohybovali pouze po vyznačených cestách. Před léty jsme s metodikem Martinem Kocumem ve spolupráci s areálem Špičák a městem Železná Ruda dali dohromady několik skitouringových tras, které jsou vyznačené se souhlasem CHKO Šumava. Trasy jsou vidět na mapách, jež jsou u nástupních stanic lanovek, včetně profilů tratí. Všichni musí dodržovat ochranu přírody, takže je nutné se skutečně pohybovat jen v místech, která jsou k tomu určená. Opatření jsou jasně daná návštěvním řádem NP Šumava. Apelujeme tak již předem, aby všichni dbali na pravidla a pohybovali se jen tam, kde mohou.