„Volným krokem plyne od Klatov k severu přes Svrčovec řeka Úhlava. Širé posud údolí náhle se zužuje a po obou stranách vysoké lesnaté vrchy, které se téměř až k řece přibližují, rozdělují se za vsí Svrčovec, kde se údolí rozšiřuje v širokou málo hornatou rovinu, která se dále rozprostírá ke Švihovu. Lesnaté vrchy táhnou se od levého břehu Úhlavy, spojují se s mohutným vrchem Doubravou, která úpatím odděluje se od mělkého údolí potoka Poleňky, v němž do r. 1905 žilo spousta raků. Východní svah dvouhrbé Doubravy vysoké 728 metrů nad mořem a 341 metrů nad Dolany sklání se ke Kněžské Hoře a v záhybech jakoby vetkáni do zeleného lemování bělají se domky četných vsí a mezi nimi ves Dolany.“

Těmito slovy začíná kronika obce Dolany u Klatov, jejíž historie sahá až do 13. století. Název Dolany, původně Dolane či Dolena, vznikl asi podle povahy půdy a značil obyvatele údolí. Dolany byly samostatný, v zemských deskách zapsaný statek. Poprvé jsou připomínány v roce 1245 jako sídlo pánů z Rýzenberku a z Dolan.

Dolanská tvrz

V té době již byla v Dolanech tvrz, která původně sloužila pouze k hospodářským účelům. Teprve o několik let později byla přistavena obytná část. Objekt tvrze byl obehnán vodním příkopen, jenž byl ještě v roce 1885 funkční a který byl napájen vodou svedenou dřevěným potrubím z horní části obce „Ovčín“, kde pramenil místní potok.

Majitelé Dolan

Ve 14. a 15. století byl majiteli Dolan již zmiňovaný rod Rýzenberků, který tvořil jednu z četných větví Drslaviců, z nichž odvozují svůj původ i páni Černínové z Chudenic.

Na sklonku 15. století (od r. 1492) stal se držitelem Dolan Radek Měsíček z Výškova, který po celou dobu svého vlastnictví (zhruba do r. 1631) žil v dolanské tvrzi. Po jeho smrti se vlastníci dolanského statku rychle střídali, přičemž jedním z posledních byl řád jezuitů, který zde působil od roku 1679 až do roku 1773, kdy byl zrušen. V 18. století byla dolanská tvrz s přilehlými pozemky postupně rozprodána mezi místní usedlíky.

Kostel

Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla, o němž je první písemná zmínka z r. 1384. Roku 1796 byla provedena jeho celková přestavba, kdy z původní stavby byla ponechána pouze věž a zbytek kostela byl kompletně přestavěn. Připomínkou přítomnosti jezuitů je socha sv. Jana Nepomuckého, která původně stávala u dolanské tvrze a později byla přemístěna na náves. Za přispění obecního úřadu byla tato socha v r.1996 zrekonstruována.

Hrad Komošín

Vysoko nad řekou Úhlavou a obcí Dolany stál hrad, jehož zříceniny se nazývají od 16. století Komošínem. Hrad měl střežit vedlejší zemskou stezku vedoucí z Bavorska přes Nýrsko k hradu Švihov a dále na Plzeňsko.

První zmínka o hradu je z roku 1334, kdy patřil Oldřichovi z rodu pánů ze Svrčovce. Kdo však byl zakladatelem hradu není známo. Hrádek přestal být trvale obýván v 15. století, kdy si noví majitelé vystavěli pohodlnější sídlo v nedaleké vsi. V současné době se dochoval pouze náznak bývalých obvodových zdí.

Kaple ve Svrčovci

Dalšími významnými památkami jsou kaple sv. Anny a tvrz ve Svrčovci.

Kaple byla postavena v roce 1875 na místě původní dřevěné zvonice. První zmínka o svrčovské tvrzi je z roku 1510. Tvrz ve Svrčovci je velmi zajímavou stavbou, v Čechách se nachází jen málo takových. Je to tvrz kruhového půdorysu s obvodovou zástavou. Budovy tvrze obklopují velké kruhové nádvoří. Za zadní stěnou tvrze se nacházel dnes již neexistující vodní příkop.

Tvrz páni ze Svrčovce prodali a poté objekt často měnil majitele. Po roce 1805, kdy tvrz koupil od klatovských jezuitů rod Černínů z Chudenic, byla budova upravena na pivovar.

Poté v ní byla zřízena ruční přádelna vlny a později byla stavba rozčleněna na sedm čísel popisných a začala sloužit k obytným účelům, k nimž slouží dodnes.

Obecní úřad Dolany spravuje celkem devět částí: Dolany, Svrčovec, Malechov, Výrov, Balkovy, Řakom, Andělice, Sekrýt a Komošín. Obec Dolany je členem Mikroregionu Běleč.

(OÚ Dolany, dk)