Postrach studentů? Tím určitě fyzika ani matematika nejsou na klatovském Gymnáziu Jaroslava Vrchlického. Důkazem je až překvapující zájem studentů o semináře z těchto předmětů i úspěchy studentů v soutěžích.

Klatovský deník už v září přinesl rozhovor s Jakubem Klemsou, který v létě získal bronzovou medaili na mezinárodní fyzikální olympiádě v chorvatském Záhřebu, další student klatovského gymnázia, Michael Bílý z Nýrska, byl v září členem českého týmu na 4. středoevropské matematické olympiádě ve slovenském Strečně. Česká republika obsadila mezi deseti zúčastněnými družstvy osmé místo před pořádajícím Slovenskem a posledním Švýcarskem, zvítězili Maďaři, klatovský gymnazista skončil mezi jednotlivci na 52. – 54. místě (z 60).

„Počítání mi dříve moc nešlo, ale vždy mě bavily logické hádanky a hlavolamy. Ve druháku se mi dostal do ruky matematický korespondenční seminář, začal jsem řešit úlohy a asi po půl roce už jsem si začal říkat, že by bylo fajn věnovat se matematice trochu více. Ve třeťáku jsem zkusil olympiádu, dostal jsem se až do celostátního kola, kde jsem skončil jedenáctý, a tak jsem byl vybrán pro účast ve středoevropské olympiádě,“ popsal svůj rychlý matematický start letošní oktaván Bílý.

„Středoevropská olympiáda je určena studentům, kteří v daném roce nematurují, letos se budu snažit dostat v celostátním kole mezi nejlepších pět, kteří pak jedou na mezinárodní olympiádu, která je nejvyšší matematickou soutěží,“ plánuje student, který chce po gymnáziu zkusit univerzitu v zahraničí: „Chci studovat teoretickou matematiku v Anglii, pokud to nevyjde, tak „matfyz“ (Matematicko – fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, pozn. red.).“

Zájem o matematiku a fyziku je na klatovském gymnáziu stabilně velký, jak ukazují počty studentů hlásících se na příslušné semináře. „Ve čtvrtých ročnících v letošním roce chodí na fyzikální seminář padesát žáků z celkových 108, tedy téměř polovina. Na matematický seminář a cvičení pak chodí celkem 75 studentů, stejný zájem je i ve třetím ročníku. Odráží se to i v účasti studentů v soutěžích, mezi kterými fyzika a matematika vedou,“ řekl Deníku ředitel gymnázia Jiří Šlégl.

„Fyzikální seminář máme rozdělený na dvě skupiny. V jedné jsou studenti s matematickými schopnostmi, kteří pak pokračují na technických oborech nebo na matfyzu, druhá skupina je zaměřena na přípravu na přírodovědné obory, jako jsou například lékařské fakulty. Každého učíme to, co bude potřebovat, což se projevuje v zájmu o seminář i pak v úspěšnosti u přijímacích zkoušek,“ vysvětlil zájem o seminář fyzikář Josef Veselý. „Když děti přijdou, většinou až takový zájem o matematiku nemají. Postupně ale zjišťují, kde všude budou matematiku potřebovat – ve fyzice, ekonomii, medicíně i ve filozofii – a ve vyšších ročnících se začnou hlásit na semináře a začnou se ji opravdu učit,“ dodal další z pedagogů František Šanda.

To, že se zájem o matematiku a fyziku objevuje až ve vyšších ročnících, je podle pedagogů způsobeno hlavně špatnými znalostmi žáků nastupujících na čtyřleté gymnázium z devátých tříd základních škol. „Jejich znalosti jsou v podstatě nulové. Chybí jim základní počtářská dovednost – neumí počítat se zlomky, násobit, dělit, vyřešit lineární rovnici, dokonce ani sčítat a odčítat. Pak je pro ně samozřejmě těžká i fyzika, pro kterou je znalost matematiky nutná,“ varuje Veselý před snižujícími se nároky základních škol.