Na tyto i další otázky by měl odpovědět tříletý výzkumný projekt České zemědělské univerzity v Praze a správ obou národních parků. Vědci sledují pohyb zvířat pomocí GPS obojků, jejich počet díky fotopastem a zkoumají i trus šelem. Výsledek projektu bude důležitý pro stanovení strategie obou národních parků v následujících letech.

Podle ochránců přírody na Šumavě vlci nyní trvale žijí v šesti teritoriích. „Populace tohoto vrcholového predátora zde postupně stále roste,“ potvrdil Jan Mokrý ze zoologického oddělení Správy Národního parku Šumava. Úspěšný návrat vlků do Česka a Bavorska v posledních letech je podle odborníků poměrně dobře zdokumentovaný. „Postrádáme ale vědecká data o ekologickém vlivu vlků na přírodu, která je dnes pod silným tlakem vysokých stavů populací srnce obecného a jelena evropského,“ vysvětlil hlavní řešitel projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Fotografie vlků z fotopastí Národního parku Šumava.
Rozmnožilo se pět smeček, vlků je na Šumavě už bezmála čtyřicet

Cílem výzkumného projektu je tuto situaci napravit. Aby bylo možné získat údaje o vztahu vlků a jejich kořisti, je třeba nejprve zjistit, kde se tito živočichové vyskytují. K tomu se používá několik metod. Kromě monitoringu za pomoci fotopastí a monitoringu pobytových známek byli v Národním parku Šumava v minulosti opatřeni čtyři vlci GPS obojky. Nyní, již v rámci projektu, se tamtéž podařilo obojkovat další tři vlky. Tyto aktivity budou jako součást projektu pokračovat i v dalších letech. „Díky tomu je možné pochopit teritoriální vztahy vlků, ale také najít vlčí kořisti a podrobně analyzovat pohyb označených jedinců,“ konstatoval Vorel. Kromě toho se k určení příbuzenských vztahů a složení potravy sbírají a analyzují vzorky trusu. I tyto genetické metody jsou významným pomocníkem ve studiu populace vlků a rozkrývají vztahy mezi smečkami vlků.

Fotopasti zase pomáhají vyvodit závěry o populační hustotě a prostorovém rozmístění spárkaté zvěře. „Výsledky porovnáváme s údaji z předchozích let a můžeme tak zjistit, zda návrat vlků přispívá ke snižování populace jelení zvěře,“ informoval odborný garant projektu ze šumavského národního parku Tomáš Peterka. Opatřeni obojky budou kromě vlků i jedinci jelena evropského. „O jelenech v této oblasti máme k dispozici GPS data z posledních dvaceti let. Můžeme tedy i pomocí této metody vyvodit závěry o případných změnách v chování jelenů v důsledku návratu vrcholového predátora,“ dodal. Nejzajímavější otázkou je, zda se jeleni vyskytují především v oblastech, kde najdou kvalitní potravu, nebo zda jsou kvůli návratu vlků opatrnější.

Vlci na Šumavě.
Farmáři se dočkali. Problémové vlky bude možné střílet

Ve třetím kroku budou tvůrci projektu, který je spolufinancovaný z prostředků Evropské unie, zjišťovat možný vliv návratu vlka na obnovu lesa.

Pro oba národní parky je velmi důležité získat aktuální údaje o celé potravní pyramidě, které poslouží jako základ pro společnou managementovou strategii v největším souvislém lesním chráněném území ve střední Evropě.