Pětice sochařů tam od minulé středy do neděle vytvářela ze špalku dřeva sochy. Dřevosochaři tvořili z borovice vejmutovky. Všichni jsou mistři svého oboru, někteří z nich dokonce řezbářství vyučují. Všechny vytvořené sochy zůstaly v Nýrsku.
Pomyslným vrcholem Dřevosochání byla vernisáž, která se konala v sobotu, a její návštěvníci vybrali nejlepší z vystavených uměleckých děl. „Prvních sto lidí dostalo pět modřínových šišek, prostřednictvím kterých mohli dát svůj hlas nejlepší soše. Hodnocení prováděla také odborná komise," řekl Deníku ředitel soutěže Jiří Vorlíček. „Součtem obou výsledků byl stanoven vítěz Dřevosochání, který obdržel hlavní cenu – motorovou pilu. Respektive, pilu dostali všichni, ale pro vítěze byla ta nejlepší. Díla budou umístěna v Nýrsku, k vidění budou v mateřské škole, na městském úřadě a na dalších místech," doplnil Vorlíček.
Josef Florec z Bystřice pod Hostýnem tvořil maxipsa Fíka. „Na sochání jsme měli tři dny, myslím, že to je akorát. Na soše jsou totiž přesně tři dny práce," uvedl se smíchem Florec. Ze stejného města přijel Radek Dluháček. „Tvořil jsem Cipíska, bylo na něm vcelku dost práce," řekl Dluháček. Postavu Krakonoše tvořil Miroslav Gross. „Pracoval jsem hlavně motorovou pilou a dodělával dlátkem," sdělil Gross. Ladislav Sedláček z Bzence vytvořil sochu čarodějnice. „Ve stanoveném čase vznikla hrubá socha, ještě by to chvilku chtělo," sdělil Sedláček. Stanislav Cibulka pracoval na příběhu Jeníčka a Mařenky. Ten byl vytvořen v dutině kmene, a lidé ho mohli vidět otvorem v kmeni. „Je to drobná práce, už mě bolí záda. Byl jsem celou dobu ohnutý, a to je poznat," uvedl Cibulka.
Lidem se práce sochařů líbila. „Jsou to borci, já si zvládám akorát nařezat dřevo, ale toto bych neuměl," podělil se o dojmy Jan Matějka z Klatovska.
