„Klostermann pobýval i v Kašperských Horách a zanechal tu nesmazatelné stopy. Chtěli jsme tedy představit Klostermanna coby spisovatele Šumava i spolky, které starají o jeho odkaz,“ vysvětlil hlavní organizátor akce Radek Nakládal.
Úvod patřil krátkému dokumentu, který natočili žáci kašperskohorské základní školy. Během natáčení navštívili řadu míst spjatých s Klostermannem. „Například na hřbitově v Rejštejně jsou pohřbeni jeho matka a jeho bratr,“ řekla Deníku Diana Šubrová z deváté třídy. Něco z Klostermannova díla si školáci i přečetli. „Četla jsem Odyseu soudního sluhy,“ řekla Deníku Šubrová.
„Já znám jsem četla povídku Bílý samum,“ vzpomněla si její spolužačka Monika Kortusová.
Podle historika kašperskohorského muzea Šumavy Vladimíra Horpeniaka je Klostermannovo dílo významným zdrojem historických informací.
„Když se začtu do Klostermannových románů a povídek, otevírá se mi Šumava druhé poloviny 19. století. Vidím staré Kašperské Hory s jejich mnohdy i zablácenými uličkami, objevuje se přede mnou slavné procesí při poutní slavnosti v Kašperských Horách. Vidím i těžkou práci obyvatel Šumavy, těžbu dřeva, přibližování dřeva a tak dále. Kromě jiného máme skrze dílo Karla Klostermanna možnost nahlížet do myšlení, do duše lidí žijících na Šumavě před sto padesáti lety,“ vyzdvihl Horpeniak, který ve své přednášce přiblížil spisovatelovo spojení s Kašperskými Horami.
Nechybělo ani divadelní představení. „Kašperskohorské divadlo DRAK připravilo inscenaci inspirovanou románem Ze světa lesních samot,“ doplnil Nakládal.
