Strach z vojáků, kteří za třicetileté války drancovali česká města, pravděpodobně přiměl zámožného obyvatele Kašperských Hor, aby uschoval pod zem hrnec s téměř čtyřmi tisíci mincemi. Poklad už si ale nevyzvedl, až nyní ho objevil Ondřej Čiviš. Unikátní nález byl včera poprvé představen veřejnosti.

U masných krámů

„Nález byl učiněn v rámci předstihového archeologického výzkumu, který děláme na kašperskohorském náměstí v blízkosti v minulosti nalezené šachty na těžbu zlata ze 13. století. Jde zhruba o plochu 50 metrů čtverečních, kde jsme odkryli základy bývalých masných krámů. Ty stály ještě v první polovině 19. století, ale poté byly demolovány. V jejich blízkosti jsme za pomoci detektoru kovů našli asi čtyřicet centimetrů hlubokou jámu, ve které byl v hrnku uložen depot (hromadný nález předmětů podobného charakteru, záměrně uložených do země – pozn. aut.). Lidé, kteří krámy likvidovali, museli to místo, které bylo v podstatě na dvorku, minout,“ popsal okolnosti nálezu vedoucí archeologických prací Karel Kašák z českokrumlovské společnosti Archaia Jih.

Z období války

Nádoba přikrytá dřevěným víkem, která ležela necelých půl metru pod povrchem, skrývala asi 3750 různých mincí. „Po velmi předběžném ohledání, protože mince jsou pokryty měděnkou, a tak se zdaleka ne všechny dají určit, mohu potvrdit, že jde o nález ukrytý v první polovině 17. století. Jde o mince z období třicetileté války. Je tam několik desítek tolarů, ale většinou jde o drobné krejcarové mince,“ uvedl numismatik Jiří Hána. „Poslední mincový depot na Klatovsku objevila kolegyně Hůrková v Defurových Lažanech v roce 1998, ale ten byl menší a starší. Tak velký depot je výjimka, a to nejen na Klatovsku, ale v celé České republice,“ doplnil Jan Pícka, archeolog Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, kde je nález uložen a zpracováván.

Velká částka

„Důležité je mince očistit od měděnky, což je proces zdlouhavý, neboť mince jsou často slepené a nesmí se násilně oddělovat. Znamená to louhování v bezpočtu činidel a častá oplachování,“ popsal Hána další osud nalezeného pokladu. Jakou cenu má poklad, se zatím podle něj říci nedá. „Určitě to byla na tehdejší dobu poměrně velká hotovost. Ale zda se za ni dala pořídit například nemovitost, to se v tuto chvíli říci nedá,“ dodal.

Mince vystaví

Mince by po zrestaurování a odborném zpracování, což může trvat několik let, měly být k vidění v Kašperských Horách. „Byli bychom rádi, kdyby byla výstava v tamním Muzeu Šumavy. Zda poté bude nález vystaven u nás, zatím nelze říci,“ řekl na otázku Deníku ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Luboš Smolík.

Náměstí hlídají

Kašperskohorské náměstí budou před rozsáhlou rekonstrukcí zkoumat archeologové i nadále, odborníci proto předpokládají, že poklad stříbrných mincí není posledním nálezem, který tam byl učiněn. „Půjde ale spíše o keramiku či objekty, další mince se dají těžko očekávat,“ upozornil případné nezvané zlatokopy Kašák a dodal: „Jsme tam v podstatě každý den včetně sobot a nedělí a navíc byla požádána policie o zostřenější ochranu.“