Třetí ročník akce Kašperk za Karla IV. měl podtitul vzdělanost a stavitelství za Karla IV., čímž připomněl letošní 670. výročí založení Nového Města pražského, hradu Karlštejn i Karlovy univerzity.

Kašperk za Karla IV.

„Vzdělanost jsme si připomněli především medicínou, protože hned v roce 1348 začala být na Karlově univerzitě budována lékařsko-filozofická fakulta. Ale protože nikdo z nás není lékař, nemohli jsme to dělat zcela „na vážno“, takže jsme to udělali zábavnou formou. Dva šašci Jürgen a Francois, kteří na Kašperku několik let nebyli, strávili tu dobu poblíž Karlovy univerzity, kde vysedávali po hospodách se studenty, poslouchali pod oknem při přednáškách a myslí si že něco pochytili a chtějí to předvést před zraky návštěvníků hradu. Kromě toho jsme si medicínu a léčitelství připomněli seznámením s bylinkami. Bylinkář seznámil návštěvníky s tím, které bylinky se používaly k léčení a ochraně zdraví i třeba k pomoci, když byl někdo otráven. Nebo naopak čím někoho otrávit, protože travičství bylo jednou z charakteristických věcí středověku. Každý panovník a každý významný člověk si musel dávat velký pozor, aby ho některý jeho politický konkurent neotrávil,“ přiblížil kastelán Kašperku Zdeněk Svoboda.

Středověké stavitelství připomněly oživené prohlídky „stavba hradu“, během kterých viděli návštěvníci skutečné řemeslníky, tesaře, zedníky nebo provazníka. Zedníci v hradním paláci pracovali na skutečných opravách kapes pro uložení trámů, na dřevěném lešení, s dobovými ručně kovanými nástroji i materiálem. „Malta je pouze vápno a písek, jak se dělala ve středověku, každý kamen se musí ručně opracovat, aby „seděl“.

Kašperk za Karla IV.

Do zdi se dávaly i všechny odštěpky, aby zpracovali vše kvůli úspoře malty. Je to hodně přebírání kamene. Musí se to vyskládat, každou škvírku vyplnit odštěpky. Jinak práce se středověkými nástroji až tolik jiná není, rozdílem je třeba trojúhelníková zednická lžíce, ale ta se třeba v Německu používá dodnes,“ popsal práci středověkého zedníka Miroslav Rutkay z Kašperských Hor.

Práci provazníka předváděl Jiří Smola ze skupiny historického šermu Berounští měšťané. „Provazy byly na stavbě potřeba k čemukoliv, bez provazu nepostavíte kladkostroj, nesvážete kříže na lešení. My tady vyrábíme provazy z tradičního materiálu, ze lnu, což bylo v 15. století nejrozšířenější,“ řekl Deníku.

Kašperk za Karla IV.

Na nádvoří nechyběla ani středověká hudba, návštěvníci si mohli vyrazit vlastní minci, vyzkoušet rýžování zlata, dámy a dívky se mohly zúčastnit workshopu věnovaného středověkým dámským účesům, po Zlaté stezce dorazili i soumaři z Grafenau. „Jsem rád že se programu zúčastnili i žáci základní školy. V jejich stánku si děti mohly postavit náš hrad z dřevěných kostek ale třeba se také seznámit se středověkými mírami, které se používaly v době Karla IV.,“ uzavřel Svoboda.