Slavnostní akt je tak vždy spojen a projevy zástupců tříd, kde shrnují vše, co ve škole i mimo ni prožili. Poté následuje šerpování a předávání květin, což se mnohdy neobejde bez slz, ale převládají úsměvy a především loučení s celým učitelským sborem. Emočně tento den prožívají i učitelky jejichž „deváťáci“ odcházejí. „Je to pro mě plačtivé a o to smutnější, že to byla moje poslední třída, protože už jsem v podstatě v důchodu. Nejvíce budu vzpomínat asi na rošťáky a na vše, co jsem s třídou zažila,“ řekla třídní 9. B Marie Holečková. Podobné pocity prožívala i její kolegyně. „Já, protože to byla zase naopak moje první třída, tak je to pro mě premiéra a hodně intenzivní. Ve třídě jsem si i poplakala. Vzpomínek mám více, nedá se vybrat na co nejvíce budu vzpomínat, asi celkově na celou třídu, byli skvělí,“ sdělila třídní učitelka 9. A Kateřina Janovcová. Smutno bylo i některým žákům. „Chtělo se mi trochu brečet, bylo to smutné, ale bohužel to muselo být. Určitě nezapomenu na výlety, exkurze, zážitky,“

Kateřina Tomanová