„Dnes si připomínáme přesně 70 let od popravy československé političky a výrazné zastánkyně ženského hnutí Milady Horákové, kterou komunistický režim popravil 27. června 1950 v ranních hodinách. Šlo o jedinou ženu popravenou ze všech politických procesů nejen v Československu, ale celém východním bloku. Milada Horáková je jméno, které je nutné připomínat, a to nejen kvůli procesu v roce 1950, ale i celému životnímu příběhu. Od svého útlého mládí se zastávala bezbranných, bezmocných menšin. Velmi silně prosazovala zastání žen ve společnosti,“ uvedl Lukáš Kopecký, který během pietního aktu Miladu Horákovou připomněl a pokračoval: „Byla trnem v oku oběma totalitním režimům – nacistickému i komunistickému. I nacistický prokurátor jí navrhoval trest smrti, nakonec to skončilo osmi lety káznice a dočkala se konce druhé světové války. Prakticky hned po osvobození se zase pustila do toho, co jí bylo vlastní, čeho se zastávala. Narazila ale hned po komunistickém převratu, po 25. únoru 1948. Její intenzivní kontakty s tehdejším předsedou národní socialistické strany Petrem Zenklem z ní udělaly po emigraci největší terč komunistů, největší politický proces. Je obrovským symbolem a hlavně pro dnešní mladou generaci bychom tu její aktivitu a pevnost a to, že se nenechala nikdy ničím zlomit, měli připomínat.“

Nehoda v Dehtíně.
FOTO: Od nehody v Dehtíně odvezli do nemocnice čtyři děti

Dění během komunistického režimu připomněl také František Wiendl z Konfederace politických vězňů. „Dne 17. března roku 1950 jsme založili klatovskou pobočku Konfederace politických vězňů. Od té doby pořádáme vždy 27. června vzpomínku na Miladu Horákovou. Od doby, kdy nám věnoval Olbram Zoubek sochu Smutné paní, tak jsme se scházeli u ní a připomínali hrůzy komunismu spojené s Miladou Horákovou. Památka na ni se musí udržet, abychom připomínali památky komunismu,“ řekl Wiendl.

Nejen Miladu Horákovou připomínaly také panely, které byly na místě rozestavěny.