„Je to droga, které když člověk propadne, už ho nepustí," tvrdí pilot Radek John (45). „Tandemovému létání na motorovém paraglidingu se věnuji už bezmála dvacet let. V roce 1995 jsem si pořídil svůj první stroj a s ním uskutečnil i oficiální první let, kdy jsem se poprvé odlepil od země. Pohled z ptačí perspektivy mi učaroval! Tam nahoře cítíte naprostou svobodu být volný jako pták. Zažíváte něco, co se nedá ani popsat. Když se člověk dostane nahoru, je to prostě něco krásného. Nic hezčího jsem dosud nezažil," svěřil se Radek John.

Johnova vášeň pro létání začala celkem nevinně. „Našel jsem inzerát: Prodám hadraplán! Málem jsem spadl ze židle. Ten text mě dostal. Řekl jsem si, že to musím mít. Táhlo mě to jako magnet, aniž bych věděl, o co vlastně jde. Já chtěl vždycky létat, ale za totalitního režimu tady byl s létáním problém. Za prvé to byly peníze, létání se povolovalo jenom v určitých oblastech, musel být člověk vedený ve straně a bylo to hlídané. A rozložit si na Železné Rudě padák a jít do vzduchu, to by v minulém režimu ani nešlo. Tak jsem si stavěl různé modely, ale pořádné letecké modely tady nebyly dostupné jako dnes. Dnes půjdete do obchodu, koupíte si model za čtyři tisíce, doma ho jen složíte a můžete lítat. Tenkrát se musela shánět balza, která nebyla, plánky, motory a všechno možné. A rádiem ovládané modely byl luxus, asi jako mít Porsche v osmdesátých letech. Ale to už mě létání dost táhlo. A po vojně, když jsem četl inzerát: Prodám hadraplán, vzpomněl jsem si na Bolka Polívku, vytryskly mně slzy do očí a řekl jsem: Tak do toho jdu! Po krátkém telefonu s majitelem jsem vyrazil na letiště k Pardubicím. K večeru jsem dorazil do cíle. Před letištěm stála nablýskaná tříkolka a v pytli za ní složený padák. Tam jsem poprvé viděl, co je motorový paragliding. Když jsem viděl stádo splašených trubek a na tom očesaný motor od trabanta, zapalování z ruského buldozeru Stalinec a okousanou vrtuli od kamenů, řekl jsem: To není možné, že tohle udrží člověka ve vzduchu… K tomu jsem ještě dostal pár rad na závěr a instruktážní videokazetu s návodem. Tak jsem to koupil a vyrazil k domovu, sice o pár tisícovek lehčí, ale na pocity, které se mně honily hlavou, by nestačil ani kamion. Jak to vlastně letí a kde to vyzkouším? A tím to vlastně všechno začalo. Od té doby jsem už vyměnil strojů několik. Dnes už mám silnější stroj Carlos 2 přezdívaný MIXÉR, má to 65 koní a je to docela síla," řekl Radek John.

John má velkou oporu ve své partnerce Radce. „Ona je vlastně můj kopilot. Je také adrenalinově založená, takže mě v tom podporuje a je můj navigátor na všech soutěžích. Spolu létáme nebo fotíme, takže ve vzduchu jsme pořád spolu. Loni jsme vyhráli v tandemovém motorovém létání zlatou medaili v Jaroměři. Byli jsme se podívat, otestovat si závody po mnoha letech. Před sedmi lety jsem zkoušel závodit, byl jsem na sedmé příčce v republice. Pak jsem měl práci v zahraničí a věnoval jsem se létání spíš rekreačně. Až loni jsme se zase dali na závody s přítelkyní. Pořídil jsem tandemový stroj, tak jsme ho připravovali a zkusili. Závody vyšly, takže v příštích dnech se chystáme na mistrovství republiky, které se bude konat 5. až 11. května v Jindřichově Hradci," dodává John.

Celostránkový rozhovor s pilotem tandemového motorového paraglidingu si můžete přečíst ve středu 7. května v Klatovském deníku v příloze Týdeník Klatovska.

Hana Sádlíková