Spolek postupně spisovatelovo dílo a jeho myšlenky vracel lidem. „Důvodem bylo to, že se po roce 1989 přestal Karel Klostermann vydávat, a tak trochu se na něj ve společnosti začalo zapomínat, přestože se zasloužil o českou literaturu v době, kdy se formovalo české uvědomění před první světovou válkou, i po ní. Stále byl a je pro nás spisovatelem, který nám i po tolika letech podává svědectví o životě a přírodě, jaká byla na Šumavě v době, kdy zde pobýval. Jeho romány se dotýkají nejen Šumavy, popisuje dobře i vztahy mezi Čechy a Němci, jak se v té době vyvíjely," uvedl člen sdružení Petr Kuncl.

Tím však činnost sdružení zdaleka nekončí. V roce 2006 se, za spolupráce se správou NP Šumava, povedlo obnovit významné poutní místo – Hauswaldskou kapli, upravit tamější zázračný pramen a vrátit místu život. Za úspěch sdružení se dá také považovat odhalení pamětní desky na Klostermannově rodném domě v rakouském městě Haag/Hausruck nebo obnova pobořených šumavských kapliček.

V roce 2003 byl odhalen v Srní památník a současně se podařilo vybudovat ve stejném roce expozici spisovateli na Březníku. Samostatným počinem byla oslava 160. výročí od jeho narození, kdy se vydalo několik sborníků a natočilo se několik dokumentů o jeho životě. Se správou NPŠ se mimo jiné podařilo vybudovat Klostermannovu stezku a pojmenovat po něm nově vybudovaný most přes řeku Vydru. „V loňském roce spolupracovalo sdružení se správou národního parku na rekonstrukci březnické hájenky, udělanou jako imaginární místo setkání tří umělců z Bavorska a tří z české strany hranice. Ve spolupráci s kolegy z bavorské sekce se za léta činnosti podařilo přeložit a vydat některá z Klostermannových děl prvně v němčině. Nejen díky tomu a hlavně díky neustálé přeshraniční spolupráci na bázi osobních vztahů a přátelství obdrželo sdružení cenu Stavitel mostů 2014 od Centra Bavaria Bohemia (CeBB) v Schönsee," sdělil Kuncl.

Součástí setkání v hájence bylo hudební vystoupení bavorských herců na citeru. Ve dveřích se zjevil i hajný Kořán a začal se porozhlížet po své hájovně. Novému adjunktovi Svijanskému, kterého právě přijal do služby, doporučil, aby si zašel k ševcovi do Kvildy pro pořádné lesácké boty. Následovalo čtení z připravovaného překladu knihy Füchsin aus Hustitz (Zrzka z Hoštic) od spisovatele Bavorského lesa Paula Friedla, kterým česká sekce navazuje na úspěšné vydání německých překladů Klostermannových děl v Bavorsku, inicializované sdružením.

Jedním z hlavních bodů programu oslavy se stalo předání schwarzenbergské uniformy revírníka Franze Schmidta z Prášil do březnického musea Karla Klostermanna. Uniformu darovala Christa Schmidt z Grafenau, jejíž předci pochází z Prášil a Modravy.

Březník se vrátil do dob Šumavy, kterou mistrně popisuje Karel Klostermann například ve svém románu Ze světa lesních samot. „ Snad se splní i přání členů sdružení, aby mohli své přátele z druhé strany hranice chodit navštěvovat přes otevřený hraniční přechod Modrý Sloup," dodal Kuncl.