Desítky kamenů z vytesanými obrázky zachycujícími mimo jiné stavbu železnice Klatovy – Železná Ruda leží volně v hloubi lesa pod hřebenem mezi Můstkem a Prenetem.

K objevu přivedla nýrské muzejníky náhoda, nález ze sousedního Prenetu. „Spolupracovník z muzea Ladislav Kur našel na východním svahu Prenetu kámen, kterému doposud nerozumíme. Jde o asi asi 180 cm vysoký kámen, s nějakými vrypy, dokonce se zdá že na patě je značka kameníka a římská číslice II, snad by to mohl být nějaký mezník,“ popsal začátek ředitel nýrského muzea Karel Velkoborský.

Po nálezu na Prenetu začali nýrští muzejníci propátrávat okolí a poptávat se, až se doptali na další kámen s vyrytými obrazci. Jak se ukázalo, s nálezem na Prenetu sice nesouvisel, vedl ale k jinému nálezu. „Doptali jsme se na člověka, který asi před dvaceti lety kámen s vyrytými obrázky našel a odvezl z lesa. Odkázal nás na místo na jihozápadním úbočí Můstku, kde na povrch vystupuje žíla kvarcitu, tvrdé usazeniny bílé až žlutobílé barvy. Vyrazili jsme na místo a asi po hodině jsme našli první kámen s vyrytými obrázky, pak druhý, třetí, při první výpravě jsme jich našli asi sedm. Do současnosti jsme tam zmapovali dvacet tři kamenů s vytesanými a vyrytými obrázky,“ pokračoval Velkoborský.

Na některých kamenech jsou až desítky obrázků doprovázených vyrytými letopočty od roku 1864 do 1889. „Kameny s letopočty jsou zjevně podle rukopisu od jednoho člověka. Pak je tam celá řada dalších kamenů z jiných období, převážně ale z období druhé světové války. Některé pocházejí zřejmě od německých vojáků, kteří sloužili na protiletecké hlásce Můstku, další pravděpodobně od místních lidí žijících v okolí. Nemyslím si totiž, že by němečtí vojáci hromadně tesali hákové kříže, to pro ně to byla běžná služební záležitost. Vojáci spíše ryli nápisy, podle monogramů v azbuce to vypadá, že to byli ukrajinští nebo polští Němci, což odpovídá i tomu, že sloužili na místech ne tolik ideologicky náročných,“ přiblížil Velkoborský.

Z řady kamenů s poměrně jednoduchými obrázky se vymykají kameny s letopočty, které jsou provedeny velmi pečlivě. Lze na nich rozpoznat například stavbu opěrných zdí železnice, válečného invalidu s jednou nohou, berlí a vyznamenáním na hrudi datovanou rokem 1886, zachycují i výjevy z lesa, například souboj jelenů.

„Jednoznačně jde o velmi významnou zprávu o životě tamních obyvatel,“ zhodnotil Velkoborský. V době, kdy obrázky vznikaly nebyl totiž jihozápadní svah Můstku pokryt lesem jako v současnosti. Až do konce druhé světové války tam převládaly pastviny, ve kterých byl zřejmě výstup kvarcitové žíly s bílými kameny dobře patrný, a přitahoval tak pozornost tamních obyvatel. „Na úbočí Můstku byly roztroušeny samoty, sem tam nějaká chalupa byla směrem k Můstku. Více osídlené bylo níže položené údolí Zelenského potoka, kde byl dokonce i pivovar, poměrně silné bylo i osídlení na zhruba tři kilometry vzdáleném Prenetu,“ přiblížil Velkoborský.

Na místě nálezu pracují nýrští dobrovolníci už několik měsíců a v prozkoumávání lokality budou pokračovat. „Kamenů s obrázky tam bude ještě řada, určitě jsme ještě neobjevili všechny. Poté je všechny kvalitně nafotíme a uspořádáme v muzeu výstavu s tím, že vydáme i podrobný itinerář s popisem a přesnou polohou jednotlivých kamenů. Jsme v kontaktu i s pracovníky Chráněné krajinné oblasti Šumava, kteří se předběžně vyjádřili, že by lokalitu případně vyhlásili coby nějaký druh chráněného území. Jde o pozemky patřící státu. My, jako nálezci, jsme se na muzejní schůzi shodli, že lokalita by se jmenovala Kamenná galerie,“ nastínil Velkoborský.