Desítky kamenů z vytesanými obrázky zachycujícími mimo jiné stavbu železnice Klatovy – Železná Ruda leží volně v hloubi lesa pod hřebenem mezi Můstkem a Prenetem.

K objevu přivedla nýrské muzejníky náhoda, nález ze sousedního Prenetu. „Spolupracovník z muzea Ladislav Kur našel na východním svahu Prenetu kámen, kterému doposud nerozumíme. Jde o asi asi 180 cm vysoký kámen, s nějakými vrypy, dokonce se zdá že na patě je značka kameníka a římská číslice II, snad by to mohl být nějaký mezník,“ popsal začátek ředitel nýrského muzea Karel Velkoborský.

Po nálezu na Prenetu začali nýrští muzejníci propátrávat okolí a poptávat se, až se doptali na další kámen s vyrytými obrazci. Jak se ukázalo, s nálezem na Prenetu sice nesouvisel, vedl ale k jinému nálezu. „Doptali jsme se na člověka, který asi před dvaceti lety kámen s vyrytými obrázky našel a odvezl z lesa. Odkázal nás na místo na jihozápadním úbočí Můstku, kde na povrch vystupuje žíla kvarcitu, tvrdé usazeniny bílé až žlutobílé barvy. Vyrazili jsme na místo a asi po hodině jsme našli první kámen s vyrytými obrázky, pak druhý, třetí, při první výpravě jsme jich našli asi sedm. Do současnosti jsme tam zmapovali dvacet tři kamenů s vytesanými a vyrytými obrázky,“ pokračoval Velkoborský.

Na některých kamenech jsou až desítky obrázků doprovázených vyrytými letopočty od roku 1864 do 1889. „Kameny s letopočty jsou zjevně podle rukopisu od jednoho člověka. Pak je tam celá řada dalších kamenů z jiných období, převážně ale z období druhé světové války. Některé pocházejí zřejmě od německých vojáků, kteří sloužili na protiletecké hlásce Můstku, další pravděpodobně od místních lidí žijících v okolí. Nemyslím si totiž, že by němečtí vojáci hromadně tesali hákové kříže, to pro ně to byla běžná služební záležitost. Vojáci spíše ryli nápisy, podle monogramů v azbuce to vypadá, že to byli ukrajinští nebo polští Němci, což odpovídá i tomu, že sloužili na místech ne tolik ideologicky náročných,“ přiblížil Velkoborský.

Z řady kamenů s poměrně jednoduchými obrázky se vymykají kameny s letopočty, které jsou provedeny velmi pečlivě. Lze na nich rozpoznat například stavbu opěrných zdí železnice, válečného invalidu s jednou nohou, berlí a vyznamenáním na hrudi datovanou rokem 1886, zachycují i výjevy z lesa, například souboj jelenů.

„Jednoznačně jde o velmi významnou zprávu o životě tamních obyvatel,“ zhodnotil Velkoborský. V době, kdy obrázky vznikaly nebyl totiž jihozápadní svah Můstku pokryt lesem jako v současnosti. Až do konce druhé světové války tam převládaly pastviny, ve kterých byl zřejmě výstup kvarcitové žíly s bílými kameny dobře patrný, a přitahoval tak pozornost tamních obyvatel. „Na úbočí Můstku byly roztroušeny samoty, sem tam nějaká chalupa byla směrem k Můstku. Více osídlené bylo níže položené údolí Zelenského potoka, kde byl dokonce i pivovar, poměrně silné bylo i osídlení na zhruba tři kilometry vzdáleném Prenetu,“ přiblížil Velkoborský.

Na místě nálezu pracují nýrští dobrovolníci už několik měsíců a v prozkoumávání lokality budou pokračovat. „Kamenů s obrázky tam bude ještě řada, určitě jsme ještě neobjevili všechny. Poté je všechny kvalitně nafotíme a uspořádáme v muzeu výstavu s tím, že vydáme i podrobný itinerář s popisem a přesnou polohou jednotlivých kamenů. Jsme v kontaktu i s pracovníky Chráněné krajinné oblasti Šumava, kteří se předběžně vyjádřili, že by lokalitu případně vyhlásili coby nějaký druh chráněného území. Jde o pozemky patřící státu. My, jako nálezci, jsme se na muzejní schůzi shodli, že lokalita by se jmenovala Kamenná galerie,“ nastínil Velkoborský.

Václav Úlovec.
Chtěl si vyjet než motorku zazimuje, bylo to naposledy