Výstava připomíná slavné natáčení obrozeneckého filmu podle románu  Aloise Vojtěcha Šmilovského Za ranních červánků právě v Chudenicích v roce 1934.

„Součástí natáčení již zmíněného filmu byl i tábor lidu, do kterého se zapojila v té době téměř tisícovka lidí z Chodska, Chudenicka, Klatovska a Plzeňska, kteří se akce zúčastnili v lidových  krojích. Dodnes, když hovořím s pamětníky, za kterými chodím při svém mapování  lidových krojů, všichni na natáčení filmu s Karlem Hašlerem a Jiřinou Štěpničkovou v hlavních rolích vzpomínají. Rozhodla jsem se tedy připravit výstavu, která by připomněla nejen onen dnes už skoro zapomenutý film, ale i jeho natáčení a  kroje, ve kterých se tehdy lidé na výzvu Barrandova do Chudenic dostavili," říká autorka výstavy Gruberová.

Na výstavu se podařilo sehnat velké množství dobových fotografií z natáčení, které poskytl  Národní filmový archiv i Barrandovské studio a.s. Jsou tam také fotografie posbírané po pamětnících. Podařilo se nashromáždit filmové plakáty, dobové články z tisku, ale i některé kroje a vizitky o jednotlivých tvůrcích a hercích.

„Návštěvníci, kteří se na Bolfánek za filmovou výstavou vydají, tam uvidí  chodský kroj, a pro srovnání i kroj klatovský. Když dnes vidíte ty  zažloutlé fotografie obrovského množství komparzistů v krojích, běhá vám doslova „mráz po zádech". Muselo to být opravdu hodně silné a emotivní.  K masové účasti lidí snad přispěla i napjatá doba. V pohraničních oblastech sílilo napětí mezi Čechy a Němci. Lidé chtěli svojí účastí vyjádřit svůj postoj k českému národu a jeho hodnotám," pokračuje Gruberová.

Všichni komparzisté byli tehdy do Chudenic dopraveni zvláštními autobusy, které byly vypraveny z jednotlivých míst kraje šumavského  bezplatně.  V dobovém tisku se objevují zmínky až o 15 autobusech, které přepravovaly účastníky například z Chodska. Pamětníci ale vzpomínají spíše na to, že Chodové přijeli převážně na žebřiňácích, vozech tažených koňmi, nebo na korbách nákladních aut.

Filmová společnost A-B Miloše Havla natáčela venkovní scény na Chudenicku 3. června 1934. Filmový štáb čítající asi 40 osob přijel ale do Chudenic již 30. května a ubytován byl na zámečku Lázeň. Filmovalo se v celém okolí až do 10. července. Pak se filmaři  přemístili  do Barrandovských ateliérů v Praze.
„Výstava je doplněna i o promítání dokumentárního filmu, který mapuje celé natáčení. Podařilo se nám zachytit autentické vzpomínky dvou chudenických účastnic natáčení, a to Anny Horákové a  Růženy Mlnaříkové.  Bylo  hodně zajímavé poslouchat jejich vyprávění. I když celý film je určený výhradně pro účely výstavy, jednáme s vlastníky práv k záběrům z filmu Za ranních červánků o tom, zda bychom mohli dokument nabídnout některé televizi," informoval tvůrce dokumentárního filmu Luděk Hruška.

Výstava bude veřejnosti přístupná po celou turistickou sezonu.

„V dubnu a v květnu mohou turisté na Bolfánek vyrazit vždy o víkendech, od června a během celého léta pak každý den. Výstava zde bude až do konce října letošního roku," zve na rozhlednu nad Chudenicemi Karel Jungvirth z občanského sdružení Otisk, které ji provozuje.