Vášnivé spory přesáhly hranice Šumavy, zapojuje se do nich stále více vědců, politiků i dalších lidí z celé republiky.

I přes protesty chce vedení Národního parku Šumava Na Ztraceném co nejrychleji pokácet a sanovat čtyři tisíce stromů, aby zabránilo masivnímu šíření kůrovce. V pondělí tam proto bylo pracovníků ještě více než v průběhu minulého týdne. „Některé firmy posílily a dnes je na místě více dřevorubců, než tomu bylo minulý týden, kdy bylo Na Ztraceném 50 dřevorubců a 20 loupačů na stojato,“ řekl Deníku v pondělí mluvčí NPŠ Pavel Pechoušek. Doplnil, že s prací začali dřevorubci později než je obvyklé, protože jim aktivisté zatarasili cestu na pracoviště. „Po pátečním nahlášení bombového výbuchu je to další doklad toho, že odpůrci sanace neváhají sáhnout k hodně krajním prostředkům,“ prohlásil Pechoušek.

Aktivisté se snaží nejen připoutávat ke stromům a lézt do jejich korun přímo na Šumavě, kde proti nim i v pondělí zasahovaly desítky policistů, ale do problémy zatahují stále více lidí z celé republiky. Protože se proti nim postavila většina místních, hledají podporu jinde. Na Šumavu pozvali některé politiky včetně bývalého českého premiéra Vladimíra Špidly, který vyjádřil účastníkům blokády své pochopení a konstatoval, že legalita současných zásahů je sporná. Hnutí DUHA také zorganizovalo v Praze tiskovou konferenci, na níž se proti kácení vyslovili někteří vědci, „Je otázkou, proč chceme mít národní parky. Jan Stráský (ředitel NPŠ – pozn. aut.) ho chce uměle „ vytvořit“, ale takový park by se pak spíše podobal Stromovce a měl jen minimální ochranářskou hodnotu. Ochranáři dávají přednost výběru lokalit, kde se nacházejí nejcennější prvky přírody, a ty pak chtějí ponechat svému vývoji,“ uvedl například profesor Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.