Výjimku ze zákazu užití pesticidů na území rezervace vydala správa parku kvůli likvidaci kůrovce v polomu způsobeném loni koncem října orkánem Herwart. „Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. Tam je riziko rozmnožení kůrovce menším zlem než následky chemických postřiků. Otrávené stromy totiž zabijí často více jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chalcidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použity, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek. V oblasti Černého a Čertova jezera takto mohou působit na kriticky ohrožené tetřevy,“ upozornil Jaromír Bláha z Hnutí Duha s tím, že Hnutí Duha se proto rozhodnutí správy parku odvolá a zvažuje i další právní postupy, aby použití pesticidů zabránilo.

„Hnutí DUHA nedávno v podobném případě dosáhlo soudního zrušení nezákonných výjimek k aplikaci chemických postřiků vydaných za ředitele Jana Stráského na území národního parku,“ připomněl Bláha.

Podle správy parku zákon o ochraně přírody v daném případě vydání výjimky umožňuje. „V tomto případě je rozhodnutí vydáno v zájmu ochrany přírody, protože toto opatření vede k ochraně zbytku lesa, jako klíčového biotopu pro tetřeva hlušce a další druhy a ochraně struktury polomové plochy a budoucího porostu na ní. To je považováno za veřejný zájem ochrany přírody,“ uvedl mluvčí NPŠ Jan Dvořák. „Tetřev potřebuje rozpadající a zmlazující se les, ale i původní starý porost. V rozvráceném svahu Jezerní hory, stojí dospělý lesní porost právě v území, které loni na podzim zčásti rozvrátil orkán Herwart. My se tedy snažíme co nejvíce oddálit rozpad posledních zbytků starého lesa v této oblasti výskytu tetřeva proto, abychom co nejdéle zachovali jeho biotop a tím zajistili jeho další existenci v tomto území,“ upřesnila náměstkyně ředitele NPŠ a vedoucí Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Orkán Herwart způsobil v oblasti Jezerní hory polomy v objemu zhruba 4000 metrů krychlových, z toho v NPR leží necelá polovina. „Správa povolila použít chemické přípravky pro hubení podkorního hmyzu jen velmi omezeně a to pouze na ležící kmeny, které jsou napadeny kůrovcem. Aktuálně jde o ošetření řádově stovek metrů krychlových polomového dříví v rezervaci,“ dodal Dvořák s tím, že na území NPR, o které Hnutí Duha jde, se proti kůrovci může zasahovat buď mechanicky, tedy polomy zpracovat a odkornit a ponechat k zetlení, nebo je na základě vydané výjimky možné použít chemii.

„V případě současné situace jde o jednorázovou aplikaci biocidů během letošního, popř. příštího roku, prostorově omezenou a cílenou k tomu, aby se zabránilo vylétnutí kůrovce při minimálním rušení a minimálním negativním vlivu na přírodním prostředí. Nechceme do tohoto území poslat těžkou techniku, aby se opakoval scénář z minulosti, kdy harvestory rozřezaly a odkornily polomové dříví v oblasti Jezerní hory, což v rámci přirozené obnovy horské smrčiny nebylo ideální. Navíc, toto opatření, kdy se nezpřístupní polomové plochy, z velké části znemožní nelegální vstupy do tohoto území a tím bude zajištěn dostatek klidu pro tetřevy,“ vysvětlil Dvořák.

Případ soudem zrušeného rozhodnutí o použití biocidů na území NPŠ v roce 2013, o kterém se Hnutí Duha zmiňuje, není podle vedení NPŠ možné se současnou situací srovnávat. „Tehdy Správa NP Šumava pod vedením ředitele Jana Stráského chtěla povolit velkoplošné použití biocidů na cca polovině území národního parku, což je naprosto neadekvátní ve srovnání s plochou 18 hektarů, která je předmětem tohoto rozhodnutí,“ uvedl Dvořák.