To není pohádka, ale realita, která byla k vidění v jednom ze stavení v Černíkově. „Peří dereme poprvé a děláme to spíše z recese. Sešly jsme se tu ženy z vesnice i přespolní. Chceme zavzpomínat, jaké to bývalo,“ řekla Deníku hostitelka Jana Sedláčková. Ta dodala, že peří je z hus, které si sami vychovali a s pomocí pamětníků oškubali. „My jsme kdysi drávali každou zimu. Tam, kde měly děvčata, tak se chovaly husy a dralo se. Pak se dávaly jako výbava třeba dvě peřiny a čtyři polštáře,“ zavzpomínala 68letá žena Anna Tomanová z Rudoltic, která prý naposledy drávala počátkem 60. let.

„Vzpomínám si, že na jednu peřinu musely být asi čtyři kilogramy peří. To bylo tak čtyřicet oškubaných hus,“ dodala seniorka. Ta se stejně jako ostatní účastnice zasloužila nejen o naplnění polštářů, ale ženy přišly i proto, aby si popovídaly všem možném a také si užily dodernou. V objektu nechyběli ani muži, ti však obsadili kuchyni, kde připravovali různé laskominy včetně speciálních houbových vošouchů. Draní peří svými polovičkami si ale pochvalovali. „Je dobře, že se vracíme k tomu, co dělali naši předkové. Ti věděli, jak trávit večery,“ uvedl Pavel Pinkava.

„Obnovení tradic je vždy cesta k našim kořenům a to je dobře. Navíc máme od ženských aspoň chvíli klid,“ dodal se smíchem Juraj Macuch „Když jsme opravovali chalupu, tak jsme se rozhodli, že zachováme některé tradice. Nepůjde jen o draní peří, ale brzy se bude konat i zabijačka a další akce,“ přislíbil na závěr povídání Vladislav Sedláček. Milan Kilián Pod foto: Ženy z Černíkova při draní. Foto: Deník/Milan Kilián