„Plůdek pstruha obecného, formy potoční, který v těchto dnech vysazujeme, se zhruba před měsícem vykulil. Vytírali jsme ho již v říjnu loňského roku. V přirozeném procesu se dožije dospělosti jen pět procent pstruha potočního," uvádí Josef Šperl, vedoucí rybí líhně na Borové Ladě, která je nejvýše položenou rybí líhní u nás. U uměle odchovaného plůdku je výhled na delší život reálnější, zvláště pokud je vysazen na jaře. „Těžko odhadovat, ale počítáme, že zhruba třetina námi vysazeného plůdku už v přírodě přežije," tipuje Šperl.

Plůdky pstruha se vysazují do malých potůčků, které pak ústí do řek. Během svého života, kdy pstruh každý rok nabírá na délce zhruba pět centimetrů, putuje stále tam, kde má víc potravy, na místa, kde se řeka zvětšuje. Tam už ryba cítí, že je schopná ubránit se větším rybám nebo predátorům.

„Za tři až čtyři roky, než jedinec pstruha dospěje, se vrací do míst, kde byl vysazen, do malých říček a přítoků. Tady se vytírá a sám zakládá novou generaci," doplňuje vedoucí rybí líhně.

Umělému odchovu pstruha potočního se správa parku věnuje od roku 1998. Letos vypouštěný plůdek je jeho patnáctou generací. Pstruha potočního vypouštějí zaměstnanci správy parku do šumavských potoků podle zarybňovacího plánu, který stanovilo ministerstvo životního prostředí. Podle zarybňovacího plánu na Šumavě vypouští i lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou původní druhy šumavských ryb.