Na Šumavě končí výtěr mníka jednovousého, jediné treskovité ryby, která se vyskytuje v našich vodách. Již za dva měsíce se tak do šumavských řek dostanou další tisíce těchto vzácných ryb.

„Jedna samička mníka má až 800 tisíc jiker, které použijeme k odchovu. Momentálně máme osm milionů oplozených jiker, u kterých začíná období inkubace. Dospělosti se dožije několik tisíc," vysvětluje vedoucí rybí líhně Správy Národního parku Šumava na Borových Ladech Josef Šperl. Tato líheň, která je nejvýše položenou líhní v ČR, se odchovem vážně ohroženého mníka jednovousého jako jedna z mála u nás zabývá.

Správci líhně zachytí jikry do hustých sítí a potom je vloží do speciálních lahví, kterými protéká voda z potoka. „V půlce března se vylíhne plůdek, který vysadíme do šumavských vod a potoků. Tím chceme jejich počet na Šumavě neustále navyšovat. Od doby, kdy mníka na Šumavě vysazujeme, se jeho počet minimálně zdvojnásobil," říká Šperl, podle něhož populace mníka v šumavských řekách nyní čítá několik tisíc ryb.

Mník jednovousý vyhledává úseky s dobře prokysličenou a čistou vodou. „Čím mají mníci studenější vodu, tím je to pro ně lepší. Tím jsou aktivnější," doplňuje Šperl. „Mník pomáhá ostatním druhům ryb v řekách, protože se v ní chová stejně jako liška v lese," uvádí Šperl.

Na území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry – Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit. Podle zarybňovacího plánu, který stanovilo ministerstvo životního prostředí, musí správci parku do těchto řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří.

V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tam chytají metodou „chyť a pusť" a na háčky bez protihrotu. „Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba štiku, bolena nebo okouna," uzavírá mluvčí parku Pavel Pechoušek. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.