Sedm dospělých prasat proto dostane v listopadu na krk speciální obojek, který bude sledovat to, co prase celý den dělá a kde se pohybuje.


„Této technologii se říká GPS telemetrie, tentokrát je zaměřená na černou zvěř. Jde o technologii umožňující měření na dálku a dálkový přenos dat. Obojky jsou vybaveny senzorem aktivity, který umožňuje sledovat, co zvíře zrovna dělá," vysvětluje princip Adam Jirsa z Národního parku Šumava.

Zvěř se lokalizuje pomocí satelitního systému GPS. Vysílač v obojku se pokouší v časových odstupech získat kontakt k nejméně třem družicím, pak je možné určit polohu s přesností 15 metrů. Data o aktivitách zvířete a teplota se registrují každých pět minut a ukládají se v obojku.

„Jakmile se zvíře s obojkem dostane do oblasti pokryté mobilním signálem, vyšle obojek SMS s pozicí zvířete. S touto zprávou je možné na mapě přesně znázornit, kudy se sledovaný jedinec pohybuje. Obojek ukládá navíc další údaje o aktivitách zvířete," popisuje Jirsa. Pokud zvíře zahyne, vysílá GPS zprávu, že se obojek přestal pohybovat a lesníci ho podle zaznamenané pozice najdou.

Obojek se musí dát na krk dospělým prasatům, která již tolik nenabývají na váze. „V žádném případě je nemůžeme dávat na selata, protože ta během jednoho roku narostou až o dvě stě procent," uvádí Jirsa.

Šumava je jednou z prvních oblastí, kde se takový projekt týkající se černé zvěře plánuje. Iniciátorem projektu  je Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost, realizuje ho Fakulta lesnická a dřevařská ČZU Praha, partnerem je Správa NP a CHKO Šumava.  Sledovat bude pohyb prasat na území Jihočeského a Plzeňského kraje a v regionu Dolní Bavorsko.

Na území NP Šumava teď vzniknou dvě odchytová zařízení pro černou zvě, kam budou zvířata lákána na krmení. Ven už se sama nedostanou. Vybrané kusy potom odborníci uspí a nasadí jim obojek. Obojky budou mít životnost přibližně jeden rok.

Projekt telemetrie není na území šumavského parku žádnou novinkou. Od roku 2005 až do roku 2010 bylo na české straně Šumavy označeno monitorovacím obojkem celkem 40 jelenů, 50 srnců a 5 rysů. „Roky strávené tímto výzkumem jasně prokázaly, že monitorovací obojek pro takto označené zvíře není žádným handicapem a neznamená vyloučení ze stáda," tvrdí mluvčí parku Pavel Pechoušek.