Zpráva o úmrtí Václava Havla zasáhla hluboce i dětský domov (DD) v Kašperských Horách, kde dodnes vzpomínají na jeho prezidentskou návštěvu v červnu roku 1995. Někteří ale mají nejen milé vzpomínky, ale i osobní památku – např. dcera tamní ředitelky si schovala Havlovy nedopalky cigaret. A málem kvůli nim dostala na zadek.

„Vzpomínám si, že tenkrát jsme se dozvěděli, že prezident Václav Havel přijede na Šumavu a má dokonce spát v Kašperských Horách. Řekli jsme si, že by bylo úžasné, kdyby se k nám podíval. Tak jsme nemeškali, sepsali jsme dopis a nafaxovali ho na Hrad. Počítali jsme spíš s tím, že dostaneme nějakou odmítavou odpověď, ale snad během půl hodinky přišla zpráva, že pan prezident velmi rád dětský domov navštíví, což bylo úžasné. Všichni jsme se moc těšili,“ vzpomíná na více než šestnáct let staré události sociální pracovnice DD Jana Tomanová.

Vybavuje se jí i shon a očekávání, které v domově kvůli prezidentské návštěvě panovaly. Obavy ale byly zbytečné, dospělí i děti byli překvapeni milým a „nepolitickým“ chováním hlavy státu, které se z příjemného prostředí bez ohledu na následný náročný program nechtělo. „Z prezidentské kanceláře jsme se dozvěděli, že by u nás mohl strávit tak deset minut. Ale byl tu mnohem déle. Prohlédl si dětský domov, diskutoval s námi o našich problémech, děti mu zazpívaly. Bylo to moc milé a vůbec od nás nespěchal. Ochranka už ho popoháněla, ale on tu strávil více než hodinu. Až poté se od nás vydal do hospůdky a pak na hrad Kašperk,“ podělila se s Deníkem o své zážitky ředitelka kašperskohorského DD Marie Kučerová.

Na Havlovu návštěvu má nejen pracovní, ale i jednu čistě rodinnou vzpomínku. „Tehdy jsem měla třináctiletou dceru, která si samozřejmě nenechala ujít příležitost vidět pana prezidenta na vlastní oči. Po nějaké době jsem uklízela a našla jsem v jejím pokojíčku krabičku od zápalek, ve které bylo několik nedopalků od cigaret. Vyděsila jsem se, že moje třináctileté dítě kouří, ale když jsem na dceru uhodila, tak se mi přiznala, že si na památku schovala nedopalky pana prezidenta,“ vzpomíná s úsměvem Kučerová.

Obě ženy tvrdí, že jim šestnáct let staré setkání s Václavem Havlem z paměti nikdy nevymizí. „Byl velmi příjemný a lidský. Chodil, díval se a naslouchal. Bylo to strašně milé setkání, na které budu vzpomínat celý život, protože si tohoto člověka velice vážím,“ uvedla Tomanová, která se se svou nadřízenou shodla v tom, že je zpráva o Havlově smrti hluboce zasáhla.

Dětský domov navíc velmi dobře spolupracoval s Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové, díky němuž se například mohly děti vypravit k moři či do hor, kam by se jinak neměly šanci dostat.

Tradiční vánoční besídku, která se konala v úterý, se proto dětský domov rozhodl pojmout pietně a věnovat ji památce Václava Havla.