Případ vraždy tříletého Romana Červeňáka je plný otazníků již od počátku. Jeho zmizení ohlásili příbuzní 17. dubna 2007 večer. Do pátrání po něm se na Měčínsku zapojily stovky lidí, mrtvý chlapec byl objeven 19. dubna dopoledne v gauči ve sklepě bývalého měčínského zámečku, kde žil s více než dvěma desítkami svých příbuzných. Pitva prokázala, že byl uškrcený, podle informací Deníku byl navíc pohlavně zneužitý. Policisté tehdy byli přesvědčeni, že smrt dítěte má s největší pravděpodobností na svědomí jeden z Románkových příbuzných. To ale rodina od počátku odmítala. „Pořád nás všechny vyslýchali. Kdyby to byl někdo z nás, tak by nějaký důkaz najít museli,“ řekla krátce po činu Deníku Románkova matka Zdeňka Červeňáková. „My jsme si brali děti jedno po druhém do místnosti a všech se jich ptali. Nevěřím, že by nám tak dlouho a tak dobře dokázaly lhát, kdyby byl někdo vinný,“ tvrdil i Románkův otec František Červeňák.

Kriminalistům se nepodařilo získat dostatek důkazů k usvědčení vraha, nepomohlo jim ani odebrání vzorků DNA od příbuzných zavražděného. Případ tak ke konci roku 2007 odložili. „Policisté na případu intenzivně pracovali celých sedm měsíců a pátrali po vrahovi. Shromažďovali důkazy, prověřovali informace a všechny skutečnosti, které jsou nutné k objasnění případu, prováděli výslechy osob, vyhodnocovali stopy a vyžadovali odborné expertízy. Celý případ je velmi složitý od samého počátku. Po chlapečkovi policisté pátrali dva dny, příbuzní pohřešování ohlásili s časovou prodlevou několika hodin a také se na místě nálezu po celou dobu pátrací akce pohybovalo větší množství osob. Na místě činu bylo zajištěno větší množství stop, ale nepodařilo se prokázat, že mají vztah k případu,“ řekla tehdy Deníku krajská policejní mluvčí Jana Václavová.

V následujícím roce opustili Románkovi rodiče bývalý zámeček v Měčíně a přestěhovali se do nedalekých Radkovic. Usadili se v objektu, kde před nimi žili muž se ženou, kteří byli odsouzeni za to, že prodávali své děti německým pedofilům. „My nevíme, jestli je vrah někdo z rodiny, ale prostě jsme chtěli z toho baráku pryč. Kdykoli jsem šla po chodbě nebo do sklepa, tak jsem si na Románka vzpomněla,“ vysvětlila zhruba rok po vraždě důvody, které vedly její rodinu ke stěhování, chlapcova maminka Zdeňka. „S rodinou z Měčína se navštěvujeme pořád. Myslím, že kdyby byl někdo z nich vrah, tak bychom to poznali. Pořád ale máme ten blbý pocit, že Románkův vrah k nám chodí a sedí mezi námi,“ svěřila se Deníku Červeňáková, která litovala, že policie pachatele vraha nedopadla.

Nedočkala se dodnes, kdy od vraždy uplyne již 16 let. Naděje ale pořád žije. „Případ byl sice odložen, ale pokud by se objevily nové skutečnosti, bude znovu zahájeno prověřování,“ potvrdila Deníku krajská policejní mluvčí Dagmar Brožová. Zbývají ale poslední čtyři roky, pak bude vražda promlčena.

V bývalém zámečku, kde byl Románek surově zavražděn, dnes již nikdo nežije. „Objekt roky chátrá. Rodina se odstěhovala mimo Měčínsko, stejně jako se odstěhovali Románkovi rodiče z nedalekých Radkovic,“ řekla Deníku místní žena.