Pochoutka, kterou si před několika dny zakoupil 9letý Jakub v bufetu v Základní škole Čapkova ulice v Klatovech, vyděsila jeho matku Evu Krausovou z Klatov. Jde o gel Sour SQUEEZE původem z Číny, který má velmi divnou chuť a na němž není český návod. Žena po aféře s otrávenými čínskými dětmi proto měla strach o zdraví svého potomka.

Strach o zdraví syna

„Synovi děláme doma svačiny, které doplňujeme ovocem nebo zeleninou. Nicméně jsem zjistila, že si ve školním bufetu zakoupil průsvitnou plastovou tubu, naplněnou mazlavou gelovou hmotou,“ řekla Deníku Krausová, která se po prostudování výrobku, jenž postrádal český návod, řádně vylekala. „Měla jsem strach o synovo zdraví, protože z ingrediencí, které jsem dokázala pracně přečíst až pomocí lupy a bílého podkladu, jsem zjistila, že v tom není vůbec nic zdravého. Ještě nevychladla aféra otrávených dětí z výživy pro kojence v Číně a u nás se prodává další produkt z této země, který může dítěti vážně ublížit. A dokonce ve školním bufetu,“ dodala rozzlobená maminka.

Deníku výrobek, který stál 26 korun, poskytla. Při velmi opatrné ochutnávce se redaktoři shodli, že růžovofialová hmota má nakyslou, spíše odpornou chuť.

Čínu už neprodává

Markéta Šmídtová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce potvrdila, že každá potravina, která je uváděna na tuzemský trh, musí být ze zákona označena v českém jazyce. „Pokud tomu tak není, hrozí prodejci pokuta,“ řekla Šmídtová s tím, že výrobek, který je z Číny a nemá české nápisy, nemusí být nutně závadný.Bufet už navštívila i pracovnice Krajské hygienické stanice (KHS) Plzeňského kraje.

"Dotyčný výrobek už byl vyprodaný a neobjevila jsem ani žádný jiný výrobek, který by byl zakázaný. S obchodnicí jsme se dohodli, že pro jistotu nebude prodávat žádné výrobky pocházející z Číny. Také jsem jí doporučila, aby neprodávala například brambůrky, které nejsou pro děti zdravé,“ řekla Deníku Eva Nová z KHS.

Obchodnice lituje

Pronajímatelka bufetu Marie Hellerová toho, že prodávala dětem podezřelý výrobek, lituje. „Mrzí mě to. Kdyby mi to maminka řekla rovnou, tak jsem zjednala nápravu a nemusela by se obracet na žádnou instituci. Já jsem ten výrobek koupila od dealera a vůbec jsem netušila, že může být nějak závadný. Jednala jsem v dobré víře, ale je to moje chyba, musím to kontrolovat,“ uvedla Hellerová.

Záleží na rodičích

V době návštěvy Deníku se v bufetu dveře netrhly. Děti si ke svačině kupovaly především sladkosti, jen výjimečně něco zdravého. „Chodím sem skoro denně, kupuji si především top topic, svačiny, pendreky,“ přiznal 11letý Ludvig Nicolas Kantzow. „Snažím se nabízet zdravou výživu, ale děti si jí moc nevšímají. Žádají želatiny, spreje a další nové věci, nejlépe hodně kyselé. Velký zájem je i o brambůrky,“ uvedla Hellerová. Rodiče by tak z nákupů svých dětí zřejmě příliš radost neměli. „Škola do toho, co se v bufetu prodává, nezasahuje. To je na paní vedoucí,“ okomentoval nabízený sortiment ředitel ZŠ Čapkova Vlasta Skřivan.

Obdobná situace je i na dalších školách, kde mají bufet. Rodičům, kteří chtějí, aby se dítě i ve škole stravovalo zdravě, tak zbývají dvě možnosti. Buď budou sami dávat potomkům zdravé svačiny a dohlížet na to, aby je skutečně jedli, nebo jim dají peníze na svačinu a pokusí se dosáhnout toho, aby se ve škole prodávalo jen zdravé jídlo. „To mohou prosadit na rodičovských sdruženích,“ je přesvědčena Nová.