„Při hodinách tělesné výchovy děti nejvíce baví kolektivní sporty, jako je fotbal a nebo dlouhodobě oblíbený florbal, naopak nejméně oblíbená je rozcvička a povinné cviky. Mnohem méně než dříve jdou dětem obyčejné kotouly, šplh a atletické disciplíny. Zásadní pokles ve sportovní aktivitě nastává při přechodu dětí z prvního na druhý stupeň a celkově fyzická kondice klesá s jejich dospíváním. Na prvním stupni se děti ještě snaží, navštěvují kroužky, snaží se cvičit, běhat. Pak ale přijdou počítače, televize a je konec," říká ředitel Šafránkovy základní školy a mateřské školy v Nalžovských Horách Karel Zdeněk.

„Také mimo školu se děti bohužel příliš nehýbou, do sportovních kroužků jich nechodí ani polovina. Kroužky se sportovní tematikou navštěvují skutečně jen děti, které rády sportují, jsou ke sportu vedeny rodiči a nebo ty, jejichž rodiče sportovní kroužky vedou. Nezájem o sport vidíte i při hodinách tělesné výchovy. Tyto hodiny navštěvuje 50 – 70 % dětí, zbytek má různé omluvenky od rodičů nebo lékaře. Podle mého názoru by hlavně rodina měla dbát na pohyb svých potomků," potvrzuje ředitel Základní školy a Mateřské školy v Kolinci Stanislav Vrba.

Úrazy dětí

V souvislosti se špatnou pohyblivostí dětí přibývá při hodinách tělesné výchovy také úrazů.
Některé školy chtějí situaci řešit tím, že přidají do školního rozvrhu další hodinu tělesné výchovy. V Nalžovských Horách a v Kolinci si však myslí, že to současnou situaci nevyřeší.
„Měli jsme tři hodiny tělesné výchovy. Když ale vidíte, jak ty děti stejně na hodinu nechodí a nebo sedí na lavičkách s omluvenkou, usoudíte, že to jsou vyhozené peníze a promarněný čas," dodal Vrba.
Také organizátoři různých kroužků pro děti potvrzují, že zájem o sportovnětematické akce klesá.
„Ze sportovních kroužků vede florbal, což je velmi populární hra u malých i velkých dětí. Hrají ho i středoškoláci a dospělí. Menší děti navštěvující první stupeň ZŠ chodí také na jógu a různé gymnastické kroužky, aerobik, plavání a další. Na tyto kroužky chodí ale ty děti, které sport baví. Je to každý rok stejné. Čím starší dítě, tím více se jeho zájmy mění," potvrdila Olga Voráčková z Domu dětí a mládeže v Klatovech.
U dětí klesá v posledních letech autorita rodičů, trenérů i učitelů, a naopak se zvyšuje vliv vrstevníků a party. Ke sportu mají prý blíže děti z vesnice než jejich vrstevníci z města.

Může za to prý životní styl

„Děti tloustnou, nehýbají se, jsou neohebné, mají nechuť k jakémukoliv sportu, Děti často sedí doma před počítači a nebo u televize místo toho, aby šly ven a nebo sportovat. Bohužel u takovýchto dětí se zvyšuje riziko nemocí srdce a cév v dospělosti, na což se nejčastěji dnes umírá. Tento stav je dán stylem života," potvrdila lékařka pro děti a dorost ve Švihově Irena Bijedičová.
V České republice se s obezitou a nadváhou už potýká 13 procent dětí ve věku šest až deset let. U starších dětí ve věku 11 až 15 let je to 14 procent chlapců a 10 procent děvčat.