Roky dělali nepořádek a teď na to doplatili. Sousedé si na ně postěžovali úřadům, které uznaly, že situace je vážná, a rozhodly o jejich přestěhování. A na náklady obce a kraje je skutečně přestěhovaly. Řeč není o nepřizpůsobivých nájemnících, ale o vzácných čápech bílých, kteří se museli stěhovat v Dražovicích na Sušicku. Po návratu z teplých krajů je ale velký šok nečeká, nové bydlení najdou jen pár desítek metrů od původního hnízda. Stěhování hnízda se zúčastnil i Deník.

Visí na jeřábu

„Hnízdo stěhujeme na základě žádosti místní obyvatelky Marie Pekařové. Akce je financována obcí, kterou to přijde zhruba na deset tisíc korun, a krajem,“ uvedl dnes již bývalý starosta Dražovic (v obci se nekonaly volby a Dražovice proto vede pověřený úředník) František Zdeněk. „Momentálně máme na zemi položený sloup, na něm osazenou umělou hnízdní podložku s přístupovou lávkou a stupačky. Ty budou dva metry nad zemí, aby na ně nemohly lézt děti. Ještě na to přijde imitace rozestavěného hnízda, aby to čápi našli,“ popsal stav prací v době příjezdu Deníku Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni. Doplnil, že čáp je zvláště chráněný živočich, proto se takovéto akce mohou konat pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. To už je ale vše na postavení sloupu s budoucím hnízdem připraveno, a tak se přesunujeme o pár desítek metrů níže k hnízdu původnímu.

Makoň se obléká do lezecké výstroje, zavěsí se na hák jeřábu a nechá se s lopatkou v ruce vyzdvihnout nahoru. Postupně hnízdo rozebírá a po částech ho shazuje na zem. Je vidět, že to není žádná legrace, ale zhruba za deset minut je hotovo. „Spusťte mě trochu dolů, vytáhnu si nahoru klíč a zkusím podložku povolit, aby se mohla sundat,“ vydává Makoň svému kolegovi a dvěma mladým mužům z dražovické firmy pokyny, které jsou za chvilku splněny. Ale ouha, klíč je malý a šrouby se s ním nedají povolit. Jenže podložka musí dolů stůj co stůj, a tak padá rozhodnutí: Uřízne se. Nahoru putuje flexa, obyvatelé sousedního domu, kteří dění se zájmem sledují, dovolují připojení k elektřině. K Makoňovi doputovaly po lanech i rukavice a brýle, a tak začíná s řezáním. Jde to ale ztěžka, nemůže se na patřičná místa pořádně dostat, a tak trvá několik desítek minut, než se to podaří.

Zničená úroda

Mezitím přichází majitelka domu, která o přesun čapího hnízda požádala. „Úroda byla do půlky zahrádky zničená. A nešlo jen o úrodu. Znečištěná byla i zeď a vše ostatní. Čápi tu byli přes dvacet let a když se tu usídlila rodinka, tak to opravdu nebylo možné. Letos už to uznal i zástupce krajského úřadu,“ vysvětlila Marie Pekařová.

Byla to fuška

Šéf záchranné stanice je už zpět na pevné zemi a je na něm vidět, že mu sundání hnízda a především odříznutí podložky dalo pořádně zabrat. „Bylo to náročné, protože nahoře do toho byly vpletené kabely s elektrickým proudem a konstrukce tam byla dělaná jako objímka, takže to do sebe bylo zapletené šíleným způsobem. Museli jsme to uříznout, což při zavěšení na háku jeřábu byl docela husarský kousek. Nebýt jeřábu, tak jsme to nezvládli,“ připustil Makoň. Máme prakticky hotovo, protože sloup s podložkou a imitací rozestavěného hnízda opodál se bude stavět až druhý den. Dražoviští dostávají instrukci, kterým směrem hnízdo obrátit, a je čas se loučit a doufat, že na jaře vezmou čápi zavděk novým bydlením. „Není vyloučeno, že se čápi na původním místě pokusí zahnízdit znovu, mohou zkusit vplést hnízdo do drátů. Na nové hnízdo to mají ale hodně blízko, tak snad podložkou vezmou zavděk. U osmdesáti procent případů takto nové náhradní hnízdo bez problémy obsadili. V těch zbylých případech nás školili a tahali za nos, protože klacky z nové podložky tahali na původní místo. Tak uvidíme,“ uzavřel Makoň.