Navíc dochází i k situacím, kdy ani registrovaný čip nezaručí to, že se ztracené zvíře vrátí bez zbytečného prodlení ke svému majiteli. Na vině jsou byrokratické průtahy některých registrů.
„Čip je velký pomocník, ale problém je v tom, že existuje hned několik registrů, ve kterých je potřeba hledat. A doslova „průšvih" nastane, když pes není registrovaný, nebo registr nechce sdělil kontakty na majitele," konstatovala vedoucí Útulku pro zatoulané a opuštěné psy v Klatovech Miloslava Šeflová.
Klatovský útulek řešil případ, kdy se u nalezeného psa podařilo najít čip. Ten byl zavedený v jednom z registrů, ale tam nechtěli sdělit kontakt na majitele. „Já rozumím tomu, že registr nesdělí údaje komukoli. Ale jestliže volám z útulku, což si lze snadno ověřit, nechápu, proč něco tajit. My hlavně nepotřebujeme žádná důvěrná data, stačí nám jméno a telefon. Nechápu, proč registr nechce sdělit údaje například městské policii nebo pracovníkům městského úřadu. Po dlouhých dohadech jsme dospěli do stádia, kdy náš zřizovatel musel napsat do registru písemnou žádost," dodala Šeflová.
Průtahy na straně registru překvapily ředitele Technických služeb města Klatovy Petera Pošefku. „My se dlouhodobě snažíme o to, aby se nalezený pes dostal co nejrychleji k majiteli. Už z lidského hlediska to považuji za správné. Průtahy nás opravdu nemile překvapily," konstatoval Pošefka. Pes, o kterém je řeč, je už u své majitelky, ale mohl u ní být daleko dříve.
Princip, na kterém fungují čipy a některé registry, popsala Deníku Markéta Císařovská, která pracuje v Národním registru majitelů zvířat, což je jeden z provozovatelů databází čipů. „Je důležité, aby si majitel zvířete vybral registr, který opravdu funguje. Zvíře se do něj následně zapíše, každý čip má svůj unikátní kód a k němu se přiřadí kontakt na majitele. Když někdo psa najde, je nejlepší, aby se obrátil na strážníky nebo na veterinární lékaře. Ti mají čtečky, které umí čip přečíst. Podle kódu se pak dá najít, že čip je registrovaný u nás. Služba, která funguje 24 hodin denně, pak uvědomí majitele. Důležité je, aby bylo zvíře nejen registrováno, ale aby majitel aktualizoval své kontaktní údaje v registru. S nálezcem mluví operátoři a ti s ním vše vyřeší," konstatovala Císařovská.
Veterináři na Klatovsku vnímají jako problém to, že neexistuje jednotný registr. „Bez něj není označování plně funkční. Lidem doporučuji ověřit si, zda jejich pes je v některém registru zapsán. Registrace u lékaře, která není povinná, nemusí stačit, v případě ztráty psa je pro nálezce složité nebo dokonce nemožné najít majitele podle čipu, který není nikde evidován," konstatovala klatovská veterinární lékařka Daniela Nešporová.
