Výpravčí, mužíček s plácačkou a červenou čepicí, z našich nádraží už mizí. A nejen on. Zatímco česká nádraží bývala odjakživa centrem každého města či obce a jeho chloubou, dnes zejí téměř prázdnotou. Objekty jsou nevyužity, opatřeny mřížemi, mnohde vyrabované a poničené vandaly. Jen málokde si ještě koupíte přímo na nádraží jízdenku. Příkladem je i železniční trať Plzeň – Klatovy.

„České dráhy využívám pro cestování za výlety na Šumavu. Když po cestě vidím zpustošené a uzavřené objekty kdysi slavných velkých nádraží, kde pulzoval život, je mi smutno. Co asi s těmito objekty teď bude,“ posteskl si nadšený turista a milovník Šumavy František Bálek.

Důvody současného stavu našich nádraží jsou ale prý jednoduché. „Trať Plzeň – Klatovy je od konce loňského roku nově vybavena nejmodernějšími prvky potřebnými pro bezpečné dálkové řízení železničního provozu. V celém traťovém úseku byl položen nový optický kabel, který je zárukou kvalitních přenosů pro sdělovací a zabezpečovací zařízení. Nově je zabezpečeno celkem 41 km trati Plzeň – Železná Ruda. S tím souvisí samozřejmě i změna v řízení provozu, protože nové technologie umožňují provoz řídit dálkově. Takže některé stanice se změnily na stanice bez obsluhy, kde již není žádný personál Českých drah, a objekty se uzavírají,“ informovala tisková mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.

„Dráhy nevyužívám pravidelně. Nedávno jsem chtěla jet vlakem od příbuzných z Chlumčan, ale na nádraží neprodávali jízdenky. Nádraží bylo dokonce úplně prázdné. Měla jsem strach, abych ve vlaku neplatila přirážku. Nevěděla jsem o tom, že se dá jízdenka dnes koupit přímo u průvodčího. Chybí tady jakákoliv informovanost cestujících,“ zlobí se důchodkyně Barbora Kováříková z Klatov.

„Cestující si tam, kde není zajištěn prodej jízdenek, kupují cestovní doklad ve vlaku, bez přirážky. Netýká se to jen této lokální trati, ale na tento způsob odbavování přecházejí desítky stanic podél nových železničních koridorů. Přechod na odbavování ve vlaku přináší snižování nákladů, což je všeobecný požadavek a v současné ekonomické situaci také nutnost. České dráhy k tomuto kroku nutí i konkurence na české železnici: cestující u soukromých přepravců jsou odbavováni ve vlaku. Je to stejný princip jako u autobusů. Navíc přechod na odbavení ve vlaku je trendem prakticky v celé vyspělé Evropě. Pokladny tak zůstávají jenom tam, kde je větší výměna cestujících,“ pokračuje Pistoriusová.

Útočí vandalové

V obcích ale zůstávají prázdné nádražní budovy. „O dalším využití prázdných objektů České dráhy většinou jednají s příslušnými obcemi, případně je nabídnou k prodeji. Bývalé nádražní budovy už našly využití i pro bydlení. Objekty mohou být využity ke komerčním účelům nebo mohou být zájemcům odprodány. V mnoha případech se však zájemce nenajde, a pak je vhodnější takový objekt odstranit, aby se nestával terčem vandalů, nemohli se v něm usídlit bezdomovci a vyloučilo se ohrožení osob v důsledku postupného chátrání nevyužitého objektu. V ČR je řada stanic, které nejsou ČD využívány a mohou být odprodány nebo jde z výše uvedených důvodů o jejich demolici. Většina zastávek je však v majetku státní organizace Správa železniční dopravní cesty,“ dodává Pistoriusová.

„V Chlumčanech u Dobřan je v současné chvíli budova nádraží prázdná a nevyužitá. Ve stanici Dobřany je nadále zajištěn prodej jízdních dokladů a otevřena je zde čekárna pro cestující. V Přešticích je nadále zajištěn prodej jízdních dokladů a otevřena je čekárna pro cestující. Ve Švihově u Klatov v únoru vandalové čekárnu zdemolovali a zapálili, takže je nyní uzavřena a ČD musí investovat do opravy zhruba 40 tisíc korun. V Janovicích nad Úhlavou a v Nýrsku jsou ještě na stanicích výpravčí,“ řekla Deníku mluvčí Českých drah.