Proto vstoupil do armády a sloužil na americké základně v Norimberku. Po odchodu Rusů jim velitelé povolili navštívit Českou republiku. Čechy ho uchvátily hned při prvním setkání. Začal se sem pravidelně vracet a po čase se v Plzni seznámil se svou budoucí ženou. Před deseti lety se oženil a od té doby střídavě žije v Hrádku a v Coloradu. „I když jsou tu věci, které se mi nelíbí, tak jsem schopen je tolerovat a nebrání mi, abych miloval kulturu jako celek,“ říká Richard.
Čím vás Česká republika při prvním setkání uchvátila?
Hned, jak nám to povolili, tak jsem do Čech vyrazil na víkend. Objevil jsem tu krásná děvčata a bylo zde i celkem levno, tak jsem se začal vracet každý víkend.
Kde přesně jste sloužil?
Sloužil jsem v Norimberku. Hitler tam zničil několik vesnic a na jejich místě vytvořil velkou vojenskou základnu. Od roku 1955 si ji pronajala americká armáda. Na stejném místě sloužil i Elvis Presley. Jednou jsem tam potkal taxikáře a ten mi ukázal fotku, na které byl vyfocený s mladým Elvisem.
Jak jste se dostal až do Hrádku?
Díky mé ženě. Seznámili jsme se v Plzni a ona z Hrádku pochází. Takže díky ní jsem se dostal až sem.
Co pro vás bylo zpočátku nejtěžší?
Nejtěžší pro mě byla česká mentalita. Konkrétně to, že lidé nejsou moc příjemní a přátelští nejen vůči cizincům, ale ani sami k sobě. Mám ale pocit, že se to mění. Mladá generace je už jiná, tohle se týká především té střední.
Existuje něco, co je tady lepší než v Americe?
Je tu mnoho věcí, které tu jsou lepší než v Americe, ale stejně tak existuje hodně věcí, které jsou lepší v Americe. Tady je například skvělé zdravotní pojištění. Také se mi tu líbí lidé na vesnici. V Americe se lidé na vesnici chovají podobně jako lidé ve městě. Tady je to jiné. Nemluvím teď o chatařích, ale o lidech, kteří na vesnici trvale žijí. Lidé na vesnici si udržují svou kulturu a ta městská ji díky tomu ještě nepřeválcovala. To je nádherné.
Co je naopak lepší v Americe?
Řidiči. Čeští řidiči jezdí pekelně, jako by snad z pekla pocházeli. Jezdí hrozně rychle a nebezpečně. Taky mám pocit, že Američané jsou přátelštější a otevřenější vůči ostatním lidem. Jsem věřící, takže oceňuji i to, že v Americe je mnohem více křesťanů, téměř devadesát procent. Tady to není ani třetina. To je také podle mě jeden z hlavních důvodů, proč jsou tam lidé přátelštější i vůči cizincům.
Máte rád české pivo?
Já moc nepiji, skoro vůbec. Ale když už si dám pivo, tak je to Budvar nebo Plzeň. České pivo je mnohem lepší než americké, to je pravda. Miluji i českou kuchyni a myslím si, že každá Češka je výborná kuchařka.
Nechybí vám tu americká jídla?
Americké jídlo mi nechybí, protože ho má žena umí připravit i tady. Ale v Americe mi chybí česká jídla, protože i když moje žena výborně zvládá českou kuchyni, tak ve Státech na to nemá potřebné suroviny, například mouku, v Americe máme jen jeden druh mouky. Jediné, co v Čechách nejde pořádně připravit, je steak. Porážíte hovězí jinak.
Zítra odlétáte do Ameriky, plánujete se vrátit?
Určitě. Vrátíme se příští jaro a chceme tu strávit léto. Chceme si udržet všechno české, v naší domácnosti se snažíme propojit obě kultury. Hezkým příkladem jsou Vánoce. Část zvyků přejímáme odsud, část z Ameriky. Slavíme klasický Štědrý večer, s kaprem a se vším, co k tomu patří, a ráno na Boží hod k nám pro změnu přichází Santa. Mluvíme doma i oběma jazyky, já anglicky, žena česky. Naše děti je díky tomu zvládají oba.
Kde je pro vás levněji, tady nebo v Americe?
Bývalo levněji tady, ale už to tak není. Mnoho lidí říká, že je levněji v Americe, ale já s tím tak úplně nesouhlasím. Záleží na tom, co kupujete. V Americe je mnohem levnější luxusní a nadstandardní zboží, ale věci denní potřeby jsou tam zase dražší.
Chybí vám tady Amerika?
Ano, ale vytvořil jsem si domov i tady, mám tu rodinu a spoustu přátel. Je velký rozdíl, když tu máte rodinu. Vaše rodná zem vám stále chybí, ale není to díky tomu tak hrozné. Zrovna teď je to pro mě ale o něco těžší, protože je čas žní, a když cítím jejich vůni, tak mi to hodně připomíná domov. Jinak to ale jde.
Bylo pro vás těžké pochopit české tradice a zvyky?
Česká kultura je stále západní kultura, takže tradice jsou podobné. Například Velikonoce – i když je slavíme trochu jinak, tak je slavíme ze stejného důvodu. A hrozně moc se mi tu líbí lovecké bály. Nic takového v Americe nemáme. Máme tam jen takové specifické pouliční tance u příležitosti Dne nezávislosti, ale to je hodně odlišné.
Jak dlouho vám trvalo porozumět češtině?
Základní porozumění mi netrvalo dlouho. Moje první slova byla tři piva, prosím. A další – polib mě (smích). Ale pořádné porozumění mi trvalo dlouho a stále ještě nejsem dobrý. Je to pro mě něco jako čínština, čeština je od angličtiny velmi odlišná. Nejprve se mi čeština nelíbila, přišla mi taková neatraktivní, ale jak jsme jí začínal rozumět, tak se mi začala více a více líbit. Je to velmi unikátní jazyk.
A co česká hudba?
V hudbě se mi víc líbí angličtina, je zpěvnější, čeština je podle mě více intelektuální jazyk. Mám pár oblíbených českých písniček a zpěváků, ale většina mé oblíbené hudby je anglická.
Tomáš Kutil