I když je to dřina, chomutovský rodák Jan Jelínek neskrývá, že si koupí mokrosuckého zámku splnil sen. „Vždy jsem chtěl mít tvrz, zámeček nebo aspoň mlýn a tam vyrábět zbraně,“ přiznává. „Táta o tom celý život snil. Měl tři životní období. První bylo megalomanské. To bylo krátce po revoluci, kdy všichni měli vizi, že budou podnikat ve velkém. Tehdy chtěl koupit zámek Poláky. To mu ale děda rozmluvil,“ vstupuje do rozhovoru Jelínkův syn Adam. Doplňuje, že pak měl Jelínek starší období, kdy toužil koupit nějakou zříceninu. „My máme dílnu v Konětopech u Loun a tam je zřícenina hradu Pravda. Tam to už vypadalo na koupi, jenže tam byste toho moc neviděli, to by byla prohlídka rychlá,“ směje se a uzavírá: „No a pak bylo období zámků. Táta jezdil čtyři roky, než natrefil na Mokrosuky.“

Zbrojnice je interaktivní

To bylo v roce 2008. Renesanční zámek, který ve druhé polovině 16. století vystavěl zámožný rytíř Volf Gothart Perglar z Perglasu, nebyl za minulého režimu sice tak zdevastovaný jako některé jiné historické objekty, ale i tak stav nebyl právě nejlepší. „On vypadal zvenku CELKEM dobře, jenže když pak do toho kopnete, tak zjistíte, že tohle je shnilé, tohle je pryč…,“ popisuje Jelínek st. „První, hlavní oprava, která zámek zachránila, byly střechy. To je základ. My si většinu oprav financujeme sami, ale právě na střechy, které byly v havarijním stavu, se nám podařilo získat podporu z památkového fondu,“ líčí Jelínek ml. „Bez peněz, které máme z výroby zbraní, by to nešlo,“ doplňuje jeho táta.

Jan Jelínek při provádění turistů po zámku v Mokrosukách. | Video: Deník/Milan Kilián

Co se týče interiérů, tak se již podařilo zrekonstruovat velký sál v paláci. „Tam byly stropy podbité eternitem, takže to byla šílená fuška, stejně jako tam dávat obří trámy,“ vzpomíná Adam. Dodává, že právě v tomto sále dnes najdete muzeum historického šermu s interaktivní zbrojnicí, která obsahuje repliky chladných zbraní a zbrojí od starověku až po současnost. Příchozí si mohou vše osahat a vyzkoušet si třeba prošívanici či přilbu. Muzeum, stejně jako některé další již opravené části zámku, zdobí malby Václava Suchopárka.

Strašidlo nechybí

Do kupy už se novým majitelům podařilo dát i čtyři stylové pokoje, kde se mohou v letní sezoně ubytovat zájemci. „Jedna z místností, pokoj zámeckého pána, má strop z roku 1573,“ upozorňuje Jelínek ml. Jak jeho táta prozradil během výkladu prvním letošním návštěvníkům, na zámku můžete narazit i na ducha. Jde o bývalého zámeckého pána. „I já jsem ho slyšel. Má těžký, šouravý krok. Ale dobré je, že když mu člověk vynadá, má od něj chvíli pokoj,“ řekl turistům Jelínek st.

„Velkým projektem do budoucna je zprovoznění černé kuchyně, která tu kdysi bývala a na níž už se pracuje. V jejím sousedství chceme ve zrekonstruovaných prostorech udělat sezení,“ prozrazuje zásadní plány do budoucna Adam Jelínek. „Chceme tam připravovat středověké pokrmy. Jsme zvědavi, jak budou lidem chutnat,“ doplňuje jeho otec.

Lidé chtějí vidět, jak pokročily opravy

I když potrvají opravy zámku ještě roky, rozhodli se už vloni, po čtrnácti letech rekonstrukcí, budovu otevřít veřejnosti. „Když zámek taťka koupil, tak z toho mamka nebyla úplně nadšená a my jsme také v rodině úplně nevěděli, co z toho bude. Ale přirostl nám k srdci a poslední dva tři roky, co šel taťka do důchodu, se to tu snažím nějak přebírat. Nám se tu líbí, s manželkou, která stejně jako já šermovala, máme k historii pozitivní vztah, ale nechceme si to tu opravovat jen pro sebe. Je to veliký objekt, co bychom tu sami dělali? Tak jsem řekl: Pojďme to otevřít lidem, ať veřejnost vidí, co se tu děje. Taky je důležité, že už se zámek dostal do stavu, kdy už je co ukázat,“ vysvětluje Adam Jelínek.

Dodává, že měli strach, jak lidé přijmou, že je zámek ve fázi oprav, ale byli mile překvapeni. Příchozím vůbec nevadí, že chodí při prohlídkách i staveništěm. Mají totiž opravy i s výkladem z první ruky. Je to podobné jako v nedalekém Nemilkově. „Lidé si zámek prohlédnou a říkají, že se za rok vrátí, aby viděli, jak jsme pokročili,“ potvrzuje Jelínek st.

Mezinárodní bitva

Jelínkovi na zámku natrvalo nebydlí. „Máme to jako takovou chalupu. Jezdíme sem na léto, kdy se tu snažíme pobývat, ale na zimu to tu není právě komfortní. Takže to zazimujeme a jezdíme sem jen na kontroly,“ vysvětluje Adam, který žije v Plzni. Snem majitelů je do Mokrosuk přilákat i hosty ze zahraničí. „Vyrábíme chladné zbraně, asi by se dalo říci, že jsme největší manufaktura ve střední Evropě. Vše se dělá ručně, byť samozřejmě nějaká technika je, používáme třeba buchary, neboucháme vše ručně. Dovážíme zbraně do celé Evropy a máme za těch třicet let vybudovanou fanouškovskou základnu šermířů z Německa, Francie, Belgie, Itálie… Rádi bychom je sem zvali a pořádali tu akce nejen lokálního, ale i mezinárodního charakteru. Dala by se tu třeba zinscenovat bitva. Ale to je vize budoucnosti,“ přiznává Adam Jelínek.

Být zámeckým pánem? Nekonečná dřina

To je budoucnost, ale už na letošní léto mají v Mokrosukách připraveno hned několik zajímavých akcí. „První, která nás napadla spontánně, protože v mé profesi hodně experimentujeme s umělou inteligencí, bude malá výstava ‚Středověk očima umělé inteligence‘, která bude instalována ještě v květnu. Výstava bude plná realistických i surrealistických výjevů ze středověkého života i historie naší země. Zeptali jsme se umělé inteligence, co například cítil praotec Čech, když přivedl Čechy k Řípu, nebo jak vypadal každodenní život středověkého šlechtice. Odpovědi jsou zajímavé i zábavné, někdy i trochu mrazivé,“ zve Adam Jelínek.

Jan Jelínek při provádění turistů po zámku v Mokrosukách. | Video: Deník/Milan Kilián

V polovině června bude v Mokrosukách otevřena zámecká galerie s obrazy Václava Suchopárka, kterou bude doprovázet čtyřdenní malířské sympozium. „Následující měsíc tu máme dva koncerty, 8. července to bude Strašlivá podívaná a o dva týdny později Memento. Vrcholem sezony bude 29. července Středověký den. To tu bude šerm, hudba, dobové tance, středověká kovárna a mnohé další,“ láká Jelínek ml.

A jaké je to být zámeckým pánem? „Je to věčná, nekonečná práce,“ uzavírá Jan Jelínek.