„Před pěti lety mi diagnostikovali nezhoubný nádor na sluchovém nervu. Výsledkem operace měla být jednostranná hluchota. Ale dopadlo to jinak. Přijali mě, druhý den jsem šla na operaci. Více si nepamatuji. Celé dva měsíce. Temné prostředí JIPky, sestry, doktory, návštěvy rodiny, bazální stimulace, protahování nohou, zápal plic, sepse, neveselé Vánoce, to vše znám z vyprávění,“ popisuje Bendová.

Při operaci došlo ke krvácení do mozkového kmene, což bývá většinou fatální. Zůstala v umělém spánku. Když přišla k sobě, hýbala jen hlavou. „Cítila jsem strach a beznaděj. Tělo odmítlo poslouchat mozek, který naštěstí zůstal nepostižen. Tedy vědomí a moje já, mozek jako takový byl masivně poškozen. Venku na mě čekaly dvě děti a já je nehodlala zklamat,“ popisuje žena.

Jana Bendová na rehabilitaci.

Postupně rozhýbala nohy a ruce, zlepšil se i psychický stav a postupně se zotavovala, začala dýchat bez přístrojů a znovu mluvit. Po třech měsících mohla vidět své děti. Nemoc a pobyt v nemocnici ji ale tak změnily, že ji nepoznaly.

Následovalo nesčetně rehabilitací v Česku i na Slovensku, které vždy pomohly se posunout. Ale najít rovnováhu je na dlouho.

Před dvěma lety dostala další ránu osudu. Rodinný život se zhroutil. „Zažila jsem psychické dno. Ale i z toho jsem se za pomoci rodiny vyhrabala. Rozvedla jsem se a přestěhovala do bezbariérového bytu. A už je líp. Dál se nevzdávám svého snu, jednou nechat vozík v koutě a zase chodit,“ přeje si.

Statečnou ženu můžete podpořit na jejích stránkách na facebooku: Pomůžeme Janině zpátky do života, nebo jí můžete zaslat jakoukoli částku na její transparentní účet: 2800823004/2010, aby mohla i nadále cvičit.