„Není vidět světlo na konci tunelu, jsem znechucený,“ přiznal Deníku podnikatel, který se drží nad vodou jen díky brigádě a úsporám, kompenzace od státu všechny nutné výdaje nepokryjí.

„Začátek všeho, zavření z hodiny na hodinu, byl příšerný. V pátek večer jsme ještě měli otevřeno, byť omezeně, a ráno se probudím a vláda nám zakázala všechno. Naštěstí nemám kuchyň, ale i tak – měl jsem naražené sudy dole v restauraci i nahoře v klubu, kde měla být hudební akce, a další zásoby. A najednou zavřeno. To byl pořádný šok,“ zavzpomínal Pitule. Dodal, že pomohl Plzeňský Prazdroj, který hospodským vyšel vstříc a mohli mu vrátit nenaražené sudy. Od té doby se podle Pituleho situace několikrát opakovala a vždy to bylo stejné. Měl nakoupeny zásoby, žila naděje, že bude zase moci podnikat a najednou bum – přišel zákaz.

V první vlně epidemie covid-19 dostával od státu pětistovku na den a nemusel platit sociální a zdravotní pojištění, takže měl 15 tisíc korun čistého na měsíc. Na žádný jiný bonus nedosáhl. Druhá vlna už pro něj byla těžší, protože sice dostal také pětistovku na den, ale už sociální a zdravotní pojištění odvést musel. „Zbylo mi zhruba 10 tisíc korun čistého na celý měsíc. Ať si za to někdo zkusí žít - platit hypotéku, zálohy na elektřinu, na plyn, vodu, nutné pojistky restaurace atd.,“ řekl s tím, že věří, že pomoc podnikatelům v budoucnu bude lepší. „Stát by se měl teď o nás postarat, když nám zakázal podnikat. Když si vezmu, že já od státu celý život nechci nic, co si vydělám, to mám, tak mi přijde poněkud nespravedlivé, že například někdo, kdo celý život nepracuje, má příjem podobný… Nemluvě třeba o tom, kolik se vyhodilo za nevyužitou polní nemocnici. Tyto peníze mohly jít jinam,“ myslí si majitel klubu.

Když musel podnik zavřít, neváhal ani chvíli a našel si brigádu. Pomocnou ruku mu podala kamarádka, klatovská podnikatelka. Napřed u ní pomáhal se šitím roušek, teď s balením respirátorů. „Bez brigády by to nešlo. Ale abych mohl dosáhnout na pětistovku od státu, mohu si přivydělat jen pár korun. Ale doba je zlá, nevíme, kdy skončí, takže každá koruna dobrá,“ řekl Pitule. Dělá vše pro to, aby nemusel klub, svoji srdeční záležitost, zavřít. A stýská se mu samozřejmě po hostech. Navíc si je vědom toho, že lidé si zvykli pít doma lahvové pivo a nebude lehké je přivést zpět do hospod i poté, co se otevřou. „Ale věřím tomu, že se to podaří a vrátí se doba, kdy budeme normálně žít a potkávat se v hospůdkách, patří to k naší tradici,“ uzavřel Pitule.