Odkorňování stojících stromů napadených kůrovcem pokračovalo ve čtvrtek v lokalitě Na Ztraceném v okolí Ptačího potoka, kterou blokují ekologičtí aktivisté kvůli záměru Správy Národního parku Šumava (NPŠ ) pokácet zhruba tři tisíce kůrovcem napadených stromů. Odkorňování stromů nastojato aktivistům nevadí, kácení je však podle nich nelegální.

„Odkorňování nastojato sice považuji za nesmyslné, pokud to má být les ponechaný samovolnému vývoji, je nesmysl do něj zasahovat jakýmkoli způsobem. Ale je to citlivější zákrok než kácení. S tou partou jsme domluveni, že jim v práci nijak překážet nebudeme. Kácení v této lokalitě je ovšem nezákonné, na to máme několik právních rozborů. Park nemá ke kácení udělenou výjimku a ani o její vydání nepožádal. Jsme odhodláni to tady blokovat do doby, než někdo rozhodne o zastavení této škodlivé činnosti, případně dokud kůrovec z napadených stromů nevylétne, a tím nezmizí i potřeba napadené stromy kácet,“ řekl Deníku jeden z aktivistů Mojmír Vlašín.

Návrhy aktivistů

Aktivisté jsou na místě od minulého pátku, vypracovali i vlastní návrh řešení kůrovce v dané lokalitě. „Pokud se tady bude zasahovat kácením, vznikne obrovská holina. Sice tady zůstane dřevo, které se nesmí odvážet, nicméně to hrubě poruší strukturu a funkci celého ekosystému. Naše odborná skupina i po konzultaci s dalšími externisty došla k tomu, že tento porost by měl zůstat bezzásahový. Vzhledem k tomu, že se tam několik let nezasahovalo, je tam kůrovec tak rozšířený, že jediným smysluplným řešením je nechat toto ohnisko v klidu a zasahovat pouze po vnějším obvodu. Navrhujeme také umístit dovnitř porostu velké množství lapačů. Lapače jsou nyní umístěny na cestě kolem porostu, tak ovšem „vytahují“ kůrovce ze zasaženého území ven a směřují jej dále. Velké množství lapačů uvnitř porostu by pomohlo udržet uvnitř i kůrovce a přispělo by ke snížení jeho populace. Po několika letech v bezzásahovém režimu je v porostu už nastartován přirozený proces obnovy a jakékoli narušení povede pouze k tomu, že kůrovec se bude šířit dál,“ navrhla řešení aktivistka Anna Lepšová.

Právní rozbor NPŠ

Podle právního rozboru, který si ohledně kácení Na Ztraceném nechala vypracovat Správa NPŠ, ovšem výjimka zapotřebí není. Nelegální je podle NPŠ naopak akce ekologů. „Svou přítomností v počtu několika desítek osob porušilo Hnutí Duha základní ochranné podmínky NP Šumava tím, že pořádá hromadnou organizovanou akci, kterou blokáda bezesporu je. Na ni ale nemají udělenou výjimku ze Zákona o ochraně přírody a krajiny. Zato jednotlivým členům Hnutí Duha hrozí pokuta až padesát tisíc korun,“ uvedl mluvčí NPŠ Pavel Pechoušek.

Město Kašperské Hory dokonce aktivistům hrozí žalobou. „Lokalita Na Ztraceném je územím sousedícím s lesními pozemky, ve vlastnictví města Kašperské Hory, tedy s pozemky na kterých byl v roce 1991 vyhlášen národní park. Pokračující blokádou jsou tedy ohroženy i lesy v majetku města, a pokud ke škodám na lesních porostech v důsledku šíření přemnoženého lýkožrouta smrkového dojde, město Kašperské Hory podnikne právní kroky proti organizátorům této akce a bude vymáhat náhradu za způsobené škody,“ uvedla kašperskohorská starostka Alena Balounová.

Podle Pechouška je v dané lokalitě celkově několik set tisíc stromů, k pokácení je určeno zhruba 3000 stromů. „Pokud nebudou pokáceny, kůrovec z nich vyletí a napadne řádově více dalších stromů. Zkušenosti hovoří o tom, že z jednoho nezpracovaného stromu je při dalším rojení napadeno dalších 8 až 10 stromů. Pokud bychom nyní neměli proti kůrovci zasáhnout, kůrovec může ještě toto léto zahubit dalších 30 000 stromů,“ varuje náměstek ředitele Správy NPŠ Jiří Mánek.

Nárazníková zóna

S kácením souhlasí i obec Modrava, do jejíhož katastru les patří. „Skladba lesa v lokalitě Na Ztraceném naprosto odpovídá takzvané nárazníkové zóně, která obklopuje zónu jádrovou, v níž by se proti kůrovci mělo zasahovat. Když v roce 2007 ministr životního prostředí Martin Bursík prohlásil les Na Ztraceném za bezzásahový, odvolali jsme se proti tomu ve všech stupních správního řízení. Naše odborné argumenty ovšem nebyly respektovány. Správa NP Šumava požádala nového ministra životního prostředí o povolení zásahu proti kůrovcům v lese Na Ztraceném a toto povolení jí bylo ministrem uděleno. Jde tedy o les, kde mohou být uplatňovány zásahy proti kůrovci,“ vyjádřil se starosta Modravy Antonín Schubert.

Aktivisté tvrdí, že řada stromů označených k pokácení i stromů, které už byly v okolí lokality Na Ztraceném pokáceny, je zdravých. „Vzhledem k tomu jsme prostřednictvím Policie České republiky podali podnět na Českou inspekci životního prostředí, aby prověřila, nakolik jsou správně označené pouze kůrovcové stromy,“ uvedla Lepšová. Označování zdravých stromů uvšem Park odmítá. „Stromy označují zkušení lesníci z Modravy, kteří s tím mají až třicetileté zkušenosti,“ vysvětlil Pechoušek.