Čtyřicet procent. Kdyby ve volbách takový zisk zaznamenala jakákoli politická strana, zaplesala by. Ve Vejvanově na Rokycansku jde ale po procento neplatných hlasů. Tolik procent místních šlo k volební urně naprosto zbytečně. A nebyli sami, počet neplatných hlasů se zvýšil v celém kraji, nejen tam, kde zároveň probíhaly volby do Senátu a hrozilo popletení obálek.

Ve Vejvanově propadlo 32 z 81 odevzdaných hlasů. Důvod? Hlas pro senátora v krajské obálce a naopak. „Nechápu to, nás samotné překvapilo, že je neplatných hlasů tolik," řekl Deníku tamější zapisovatel volební komise Josef Ocásek.

Přitom prý každý volič dostal instrukce, který lístek patří kam a za plentou visely přišpendlené ukázkové obálky s jednoznačným popisem. „Naše údaje nechtěl vzít ani počítač, považoval je za chybu," doplnil Ocásek s tím, že podobné počty v celé historii nepamatuje.

Podobně volby dopadly v Úboči na Domažlicku nebo ve Vískách na Rokycansku. I zde propadlo více než 30 procent hlasů. Senátní volby ale neznamenají automaticky větší procento neplatných hlasů. Důkazem jsou  Trokavec a Sebečice na Rokycansku nebo severoplzeňská Česká Bříza, kde jsou platné všechny hlasy.

Přesto čísla mluví jasně. K razantnímu nárůstu neplatných hlasů došlo v celém kraji. Zatímco před čtyřmi lety jich bylo 3754, letos se jejich počet zvýšil o další čtyř tisíce. Propadlých hlasů tak bylo přibližně tolik, kolik lidí vhodilo do urny obálku s lístkem Koalice pro Plzeňský kraj.
„Zvýšený počet neplatných hlasů nelze vysvětlovat pouze záměnou obálek v senátních obvodech, přibylo i lidí, kteří odevzdali prázdnou obálku nebo hlasovací lístek znehodnotili," míní politolog Filosofické fakulty ZČU  Přemysl Rosůlek.

Neplatný hlas není pro strany trest

Lidé mohli vyslyšet i výzvu, která těsně před volbami kolovala po internetu. „Vhoďte do urny prázdnou obálku nebo přetržený hlasovací lístek, vyjádříte tím protest proti politice velkých stran," zněla výzva.

Jedním z iniciátorů výzvy bylo i Hnutí za přímou demokracii. To tvrdí, že voliči nemají jiný legální způsob, jak  nespokojenost vyjádřit. „Je jasné, že ve společnosti zesiluje požadavek na systémovou změnu a stoupá počet občanů, kterým nestačí výměna figurek a požadují přímou demokracii," připomíná Ladislav Štítkovec z hnutí.

V některých obměnách textu se objevila informace o tom, že tento postup zavedené strany poškodí. „Nedostanou za vás peníze – příspěvek od státu."  Podle Rosůlka je ale taková informace mylná, tento systém totiž platí pouze při parlamentních volbách. „Ve volbách do krajského zastupitelstva dostávají strany příspěvek až podle počtu mandátů, přibližně 230 tisíc ročně za jeden," vysvětluje politolog.
Rosůlek navíc upozorňuje, že počet těch, kteří vhodili neplatný hlas, je jen zlomek. „Lidé protestují tím, že nepřijdou k volbám," míní Rosůlek, podle něhož existuje jen jediná možnost, jak volební účast zvýšit – zavést povinné volby. Tento systém, který platí například v Belgii, říká, že každý, kdo nepřijde k volbám, platí pokutu. Zda pak člověk vhodí do obálky hlasovací lístek nebo tam nedá nic, už je jen na něm.

Ovšem ani kdyby znehodnocený lístek nebo prázdnou obálku do urny vhodila polovina voličů, platnost výsledků by to nezměnilo. „Není mi znám žádný zákon či jiná norma, která by zneplatnila výsledky voleb v souvislosti s výší neplatných hlasů," řekl ředitel plzeňské pobočky Českého statistického úřadu Miloslav Chlad.