Biopaliva (bionafta a bioetanol) začínají nahrazovat klasické pohonné hmoty. Snižují totiž emise až o 40 procent. Jsou ale dražší a náročnější na výrobu a zároveň zabírají půdu. Kritici se shodují, že právě biopaliva mohou za nedávné výrazné zdražování potravin. Proč?
Zvětšuje se podíl sklizených plodin určených pro výrobu biopaliv. Jde o řepku olejku, ze které se vyrábí bionafta, a dále o kukuřici, cukrovou třtinu a další suroviny pro bioetanol.

„Poptávka po biopalivech sice souvisí s růstem cen potravin, avšak není toho bezprostřední příčinou. V druhé polovině minulého roku byl zaznamenán růst cen potravin ještě před zahájením povinného přimíchávání biopaliv do fosilních pohonných hmot. V Česku ani v unii nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin,“ brání biopaliva mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Hnutí Duha biopaliva v zásadě podporuje, zároveň ale prosazuje, aby vláda větší pozornost než bionaftě věnovala plodinám pro použití při výrobě elektřiny a tepla – mají totiž lepší energetický výnos.

„Lepší výsledky než motorová biopaliva mají energetické plodiny pro elektrárny a teplárny, proto se vláda musí soustředit na ně,“ říká Vojtěch Kotecký z Duhy.


Deník položil několik otázek zástupci Okresní agrární komory v Klatovech Jiřímu Lojdovi.

Je pravda, že všichni v ČR pěstují řepu a kukuřici, a proto se zdražuje chleba?
„Pokud jde o cukrovku, okres Klatovy není pěstitelskou oblastí, kde by se cukrovka pěstovala. Snad někdy v minulosti, a to hodně málo. V rámci České republiky se silně omezilo pěstování cukrovky, a to hned ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že cukrovary zkoupily zahraniční firmy a zavřely je. Druhým důvodem pak bylo to, že Česká republika dostala značně omezenou kvótu pro výrobu cukru, takže cukrovka není tou plodinou, která by ovlivňovala zvyšování cen chleba.

Co zdražení tedy způsobuje?
Je to celosvětová záležitost, protože se ukazuje nedostatek obilovin pro potřeby lidstva. Jsou v tom ale i politické záležitosti. Včera se o tomto problému hovořilo v televizním zpravodajství. Jsou tu totiž obchodníci, kteří zkupují obiloviny, vytvářejí si zásoby a dají je navrch až tehdy, kdy se jim to bude hodit. To prostě v žádném případě neovlivňuje Česká republika. U nás prostě není nedostatek obilovin, a tak tedy obiloviny u nás neovlivňují cenu chleba. Je to věc celosvětová.

Zaměřili se místní zemědělci na pěstování surovin pro biopaliva, nebo zůstali u tradičních plodin?
U nás na Klatovsku nemáme nic takového, abychom využívali biopaliva, nemáme tady žádné bioplynové stanice ani nezpracováváme jiné plodiny na výrobu energie, takže my nejsme těmi, kdo by ovlivňoval spotřebu obilovin nebo kukuřice. Ta se u nás třeba pěstuje jen ojediněle. Podmínky pro její pěstování u nás na Klatovsku nejsou. Řepka se pěstuje ve velkém množství a je jedinou tržní plodinou, která nahradila v mnoha místech například jindy populární brambory.