Celkem 140 tisíc kubíků dřeva, které zůstaly po loňském lednovém orkánu Kyrill ležet v šumavském národním parku, nebude zpracováváno. V pondělí o tom rozhodl ministr Bursík. Na základě doporučení rozkladové komise ministerstva tak potvrdil původní rozhodnutí ministerstva z března loňského roku a zamítl rozklad, který podaly některé obce a občanská sdružení.

Rozhodnutí ministr podepsal měsíc poté, co na něj šumavské obce, mezi nimiž byly z Klatovska Kašperské Hory, Rejštejn, Hartmanice, Srní, Železná Ruda, Modrava a Horská Kvilda, podaly žalobu pro nečinnost, neboť rozklad podaly již vloni na jaře. Obce se nechtěly smířit s tím, že v šumavském národním parku zůstane po orkánu Kyrill podle rozhodnutí ministerstva ležet 140 tisíc kubíků dřeva. Ministerstvo ale tvrdí, že žaloba nebyla impulsem k vydání rozhodnutí. „Rozkladová komise rozhodla tři dny před podáním žaloby. Vše trvalo tak dlouho, protože se muselo čekat na odborné znalecké posudky,“ řekl včera Deníku mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Právě rozhodnutí znalců bylo podle ministerstva klíčové pro to, aby nebylo vyslyšeno volání obcí, které mají strach z šíření kůrovce.

„Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva. Rozkladová komise potvrdila, že původní rozhodnutí ministerstva životního prostředí bylo vydáno zcela v souladu s platnými právními předpisy,“ uvedl včera ministr Bursík. „Ostatně samotný orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům tak, aby se tu nestřídala každých osmdesát let po velké vichřici smrková monokultura s kalamitní holosečí,“ tvrdí ministr.

Zástupci šumavských obcí se o tom, že ministr Bursík zamítl jejich rozklad, dozvěděli až od Deníku. K tomu, jaký bude jejich další postup, se proto včera nechtěli vyjadřovat. „Nejprve se musíme poradit, co bude dál. Osobně ale argumentaci ministra odmítám,“ uvedla například starostka Kašperských Hor Alena Balounová. Negativně se k rozhodnutí ministra staví kromě starostů i další politici. „Je to velmi nesprávné a účelové rozhodnutí. Se zamítnutím nesouhlasím, bude mít dopad nejen na lesy v národním parku, ale i mimo něj,“ řekla Deníku senátorka Jiřina Rippelová. Spokojen byl naopak ředitel Národního parku Šumava František Krejčí: „Jsem rád, že od doby, co jsem ve funkci, má ministerstvo s národním parkem totožná stanoviska.“ A co říká obavám z šíření přemnoženého kůrovce do lesů mimo národní park? „Obavy jsou vždycky, ale my jsme udělali maximum možného. Teď jde jen o to, aby naši snahu nezhatilo počasí,“ prohlásil Krejčí.

O tom, zda je po rozhodnutí ministra Bursíka žaloba obcí na něj bezpředmětná, či nikoliv, bude muset rozhodnout Městský soud v Praze.