Pryč jsou doby, kdy prolézačky a pískoviště byly na každém rohu. Od roku 2003 regulují totiž všechna dětská hřiště evropské normy.
Podle norem nesmí být na ploše třeba klasická zeměkoule, tradiční prolézačka, která za minulého režimu nechyběla téměř na žádném hřišti. Zakázány jsou ostré hrany, některé kovové prvky nebo dřevo, z něhož se odlamují třísky. Kvůli narkomanům nejsou doporučována ani pískoviště.
„Evropská komise není odpovědná za dětská hřiště. Dodržování norem na hřištích je povinností výrobce a provozovatele,“ uvedl mluvčí zastoupení Evropské komise pro ČR Martin Stašek.

Města i obce se totiž snaží vyjít rodinám s dětmi vstříc a nová hřiště staví už i s moderními a bezpečnými herními prvky. „Pokud chceme vybudovat dětské hřiště, musíme peníze škrtnout v obecním rozpočtu jinde. Snažíme se postupně dětské hřiště u naší mateřské školky budovat podle toho, jak se nám podařilo peníze někde ušetřit,“ říká starosta Borov Jiří Černý. Přesto peněz vynaložených do koutku pro děti nelituje.
„Na zahradě naší mateřské školy máme ještě několik starších prvků. Děti na ně však nepouštíme,“ říká ředitelka Mateřské školy Borovy Zuzana Mastná.
Postavit dětské hřiště podle norem Evropské unie je pro malé obce finančně náročné, a proto se do těchto projektů nerady pouštějí. „Pokud bychom nedostali dotaci, hřiště by u nás nebylo. Podařilo se nám ale sehnat zhruba 70 tisíc korun z ministerstva pro místní rozvoj, zbytek do 104 tisíc jsme uhradili z rozpočtu obce,“ popisuje situaci v Předslavi tamní starosta Petr Šindelář.

„Myslím si, že hřiště by se měla budovat. V obci jsme jedno měli. Pak ale nebyl dostatek dětí, hřiště zarostlo, vše se zdevastovalo. Nakonec se houpačky a prolézačky odstranily. Teď máme v obci opět malé děti, ale hřiště není. Jsme malá obec, a tak těžko může něco nového nechat vybudovat, i když se o tom v poslední době hovoří,“ říká maminka Eva Poppová ze Kbela u Měčína.

„Také bychom chtěli hřiště s prolézačkami, houpačkami, umělým povrchem. Nemáme na něj. Chybí nám peníze na územní plán, čističku odpadních vod. Pak možná přijde řada na nějaké nové hřiště, které by děti určitě přivítaly,“ myslí si starosta Břežan Pavel Benedikt.
Staré prolézačky a kolotoče z parků či ze zahrad mateřských škol pomalu mizí. Ředitelé těchto zařízení se shodují na tom, že jsou nebezpečná. Přesto ale hlavně z důvodů nedostatku peněz nemohou měnit obce většinu nebezpečných hracích prvků za nové najednou, a tak na mnohých místech Klatovska staré prolézačky a kolotoče vybudované před rokem 1989 ještě přežívají.

V samotných Klatovech se například nacházelo 40 objektů starých hřišť, které neodpovídají normám. V současné době je odstraněno podle správy městské zeleně zhruba sedmdesát procent těchto herních prvků.

„Průměrné dětské hřiště se pořizuje zhruba od dvou set tisíc korun. Najdeme tu ale i koutky za jeden i dva miliony. V Klatovech byla vybudována nová hřiště v sídlištích Horažďovické Předměstí, Domažlické předměstí a v Podhůrčí, která nás stála od 300 do 800 tisíc korun. To jsou hřiště pro děti do čtrnácti let. Letos vybudujeme v části Za Beránkem další z plánovaných hřišť, kde počítáme s rozpočtem vyšším než jeden milion korun,“ říká vedoucí správy městské zeleně Peter Pošefka.

Děti se zde mohou těšit na lanovou dráhu či na prolézací jehlan. Jen tyto dva hrací prvky přijdou Klatovy zhruba na půl milionu. Jedno z nových hřišť vzniká v těchto dnech například v Klatovech Pod Koníčky v rámci regenerace vnitrobloku.