Pondělí 28. ledna, krátce po 10. hodině – v klatovském Podhůrčí malý chlapec jen s vypětím sil zvládá německého ovčáka, kterého uvázal k plotu před obchodem. Pes nemá ani košík. O kousek dál přebíhá pudlík vozovku. Po dalších pár metrech další volně pobíhající pes udělá pořádnou hromádku. Nikdo ji neuklízí, zvíře běží dál.

Takovýto obrázek je k vidění dnes a denně nejen v Klatovech, ale i dalších městech v regionu. Lidem, kteří mnohdy musejí doslova kličkovat mezi exkrementy, dochází trpělivost a požadují tvrdší jednání s nezodpovědnými pejskaři. „Někteří majitelé psů jsou tak bezohlední, že se při jejich venčení ani neunavují opustit panelový dům. Stojí jen mezi dveřmi a psa pustí jen tam, kam dosáhne vodítko. Někteří jsou dokonce tak nechutní, že tam výkaly nechají válet a je jim úplně jedno, že kolem toho chodí každý den jejich sousedé a že tak ničí jediný kousek trávy, který mají děti u domu k dispozici. Ostatně školáci jen těžko hledají v Klatovech místo, které by nebylo plné psích výkalů,“ řekl Deníku obyvatel Klatov, podle něhož je postih nezodpovědných chovatelů psů naprosto nedostatečný. Spolu s dalšími nespokojenci proto uvažuje o tom, že se obrátí na představitele města a požádá je, aby se situací zabývali.

Městská policie se ale brání, že dělá, co může. „Pokud chovatel vidí strážníka v uniformě, tak samozřejmě nebude riskovat tisícikorunový postih a exkrementy sebere. Za tento přestupek jsme proto od začátku letošního roku nedali ani jednu pokutu, spíše postihujeme volné pobíhání psů,“ uvedl velitel klatovských městských strážníků Kamil Mastný, podle něhož z tohoto důvodu nemají smysl ani případné preventivní kontroly na sídlištích. „Nepomůže nám ani kamerový systém, který je v případě našeho města nastaven spíše na sledování kriminality,“ dodal Mastný. To v Nýrsku i v Sušici k postihu nezodpovědných pejskařů kamery podle tamních velitelů městské police pomohly. „Před námi si lidé samozřejmě dávají pozor a psí výkaly odklízejí, proto je kamerový systém určitým pomocníkem. Na jeho základě jsme už několik pokut rozdali,“ uvedl nýrský Milan Kolář. „Pokuty sice občas dáváme, ale nejsou všelék. Důležité je především změnit myšlení lidí,“ doplnil velitel sušických strážníků Libor Potužník.

Psí výkaly, například na pískovištích, navíc zvyšují možnost nákazy člověka některou z nemocí. Jednou z nich je toxokaróza, která může mít pro organismus vážné následky. Může se projevovat i oční formou, při níž mohou mít zejména děti poruchy vidění.

 

 

  • CO JE TOXOKARÓZA A LARVÁLNÍ TOXOKARÓZA ?

TOXOKARÓZA

je parazitární onemocnění psů a koček i jiných zvířat škrkavkami ( u psů jde o škrkavku Toxocara canis , u koček Toxocara cati ). Vyskytuje se kosmopolitně.

Škrkavka psí a kočičí má složitý vývojový cyklus, přičemž pes a kočka jsou jejich definitivními hostiteli, to znamená, že vtěchto zvířatech dosáhnou pohlavní zralosti a jsou schopny se množit.

Škrkavky jsou červi odděleného pohlaví a vzhledem ke složitému vývoji jejich dospělé samice produkují obrovská množství vajíček, která se dostávají sfekáliemi zvířat do prostředí.

Zvíře se nakazí infikovanou potravou. Vtenkém střevě se vylíhnou larvy, které proniknou přes stěnu střevní do krevního oběhu. Odtud mohou putovat dvěma směry :

a/ do plic, přes plicní alveoly do hltanu a zpět do trávicího traktu. Tady pohlavně dozrají a

samice vylučují vajíčka, která se dostávají svýkaly do prostředí. Vůči vnějším podmínkám

jsou vajíčka velmi odolná.

b/ do dalších orgánů – jater, ledvin, plic, mozku – kde se opouzdří.Takto přežívají larvy

dlouhou dobu. U březích infikovaných fen nebo koček se larvy hormonálně aktivují a přes

placentu jsou infikovány plody zvířat. Další možností je přenos nákazy mateřským mlékem

na mláďata. Právě mláďata infikovaných matek jsou nejčastějším šiřitelem nákazy, denně

vylučují až statisíce vajíček.

Člověk a jiní savci ( hlodavci, prasata, skot… ) jsou přechodnými ( paratenickými ) hostiteli, vjejich organizmu se vývoj parazita zastaví na úrovni larvy, nedosáhne pohlavní zralosti.Larvy vorganizmu přechodného hostitele migrují do orgánů, kde způsobují poškození různého stupně. Vtomto případě jde o tkáňovou helmintózu, označovanou jako

LARVÁLNÍ TOXOKARÓZA

která se u člověka může projevit vtěchto formách :

  • Skrytá ( latentní ) nákaza – probíhá bez klinických příznaků, hlavně u dospělých
  • Klasická larvální toxokaróza – larvy migrují hlavně do jater a jiných orgánů, což se projevuje různými příznaky : teplotou, únavou, bolestmi kloubů, břicha, svalů, zduřením lymfatických uzlin, zduřením jater, kožní vyrážkou …
  • Oční forma – larva se dostane do oka, projevuje se poruchami vidění a změnami na oku. Většinou jde o infekci smanifestací hlavně u dětí.

Jde o onemocnění, které se dá laboratorně diagnostikovat i léčit.

Přenos vajíček je realizován kontaminovanou půdou a pískem, nedostatečně omytou zeleninou a ovocem, přenos larev je možný nedostatečně tepelně zpracovaným masem infikovaných hospodářských zvířat.

PRAVENTIVNÍ ZDRAVOTNICKÁ OPATŘENÍ

· Pravidelné odčervování psů i štěňat, koček 1-2x ročně podle pokynů veterináře

· Hygienické odstraňování psích výkalů a zabraňování psům ve volné defekaci vparcích a na dětských hřištích

· Dětská hřiště je třeba kontrolovat na přítomnost vajíček helmintů, vpřípadě kontaminace písek vyměnit nebo asanovat horkou parou nebo zakrytím folií za teplého dne

· Dětem zabraňovat vgeofagii (pojídání půdy), vypěstovat u nich hygienické návyky – mytí rukou po hře vpísku a se psem

· Informovat chovatele psů a koček, veterináře a zdravotníky o riziku nákazy toxokarózou

RNDr. Helena Nedvědová, OKL - mikrobiologie, Klatovská nemocnice a.s., poliklinika 1