Zrušení pohřebného, které činilo pět tisíc korun, zřejmě odnesou města a obce. Majitelé pohřebních služeb jsou dokonce přesvědčeni o tom, že v průběhu roku přibyde pohřbů bez obřadů, které hradí úřady.

„Každý rok jsme financovali zhruba čtyři pohřby lidí, kteří neměli žádné příbuzné nebo se k nim pozůstalí nehlásili,“ upřesnila Marie Toušková z odboru vnitřních věcí Městského úřadu v Klatovech.

„Počítáme, že v letošním roce zmíněné číslo vzroste. Už jen mezi svátky na konci loňského roku pozůstalí chvátali s vypravením pohřbu, aby ještě mohli dostat od státu pětitisícový příspěvek,“ řekl vedoucí klatovského krematoria Jaroslav Vizinger.

Pohřeb bez obřadu však neplatí obec, kde je dotyčný trvale hlášen, ale úřad podle místa úmrtí. Navíc úředníci se vždy snaží dohledat nejbližší příbuzné. Pokud je však neseženou podle zákona o pohřebnictví do 96 hodin, poslední cestu hradí nebožtíkovi město nebo obec.

„Na začátku roku to můžeme těžko hodnotit. Vzhledem ke zrušení příspěvků je možné, že počet těchto sociálních pohřbů naroste,“ podotkla starostka Horažďovic Jindřiška Jůdová.

„Nás se zrušení pohřebného příliš nedotýká, protože zemřelé od nás přebírá pohřební služba,“ vysvětlil ředitel horažďovické nemocnice Martin Grolmus.
Majitelé pohřebních služeb se navíc obávají toho, že sociálně slabší rodiny nebudou mít prostředky na obřad. Celou situaci ještě víc komplikuje zvýšená sazba DPH.

„Mít na pohřeb pět tisíc nebo nemít, je pro spoustu lidí dost podstatný rozdíl. Ve srovnání s klasickým obřadem to byla necelá polovina nákladů,“ konstatoval majitel pohřební služby v Sušici Miroslav Adámek.
Zrušení pohřebného od 1. ledna letošního roku se netýká pouze rodin, které pečují o nezaopatřené děti. Ty mají na pět tisíc korun stále nárok. Podmínkou pro vyplacení je trvalý pobyt v České republice.