Přilby na lyže nebo kalamitní stav. V obou případech může Horská služba vydat jen doporučení, na zákazy či nařízení nemá pravomoc.
„Navíc doporučení nejsou pro nikoho právně závazná a za porušení většinou turistům nevzniká právní ani finanční odpovědnost,“ uvedl předseda rady Horské Služby ČR Adolf Klepš.

Podle něj by mohl financování a pravomoci vyřešit zákon o Horské službě, ten je ale v současné době v nedohlednu.
Záchranáři však ve větších pravomocích vidí spíš negativní vliv na svou práci. „Pokud někdo nedbá našeho doporučení třeba v případě nepříznivého počasí nebo kalamity a zraní se v lese, případný postih by měli řešit zákonodárci,“ uvedl šéf Horské služby Šumava Michal Janďura. „Nejsme policisté, abychom za případné porušování zákazů dávali pokuty. Navíc by nám tím vznikla spousta administrativní činnosti,“ vysvětlil.

Naopak nařídit používání přilby na lyže nebo snowboard už by měl podle záchranářů význam, pravomoc ale chybí i v tomto případě.
„Situace se sice začíná s každou novou sezonou zlepšovat a přilbu používá nadpoloviční většina návštěvníků sjezdovek, ale pořád řada lyžařů bere bezpečnost na lehkou váhu,“ upozornil záchranář Martin Kocum.

To potvrzuje i sobotní případ ze Špičáku, kde lyžař bez přilby dopadl při nepovedeném skoku na hlavu a nakonec musel být dopraven vrtulníkem do plzeňské fakultní nemocnice. „Problém je i v zákoně. Ve spoustě zemí je už přilba na lyže a snowboard poviností, u nás to zatím bohužel nefunguje,“ doplnil člen Horské služby.

Přestože je Horská služba obecně prospěšnou společností s téměř nulovými pravomocemi, zájemci o práci záchranáře musí splňovat řadu podmínek podobným u policie nebo hasičů. Především musí žadatel splňovat fyzickou a psychickou zdatnost.