„Spojení sušické, kapšperskohorské a železnorudské expozice bylo rozhodně správným krokem. Podařilo se tak scelit fondy a jednotlivé sbírky zaměřené na Šumavu a Pošumaví,“ konstatovala ředitelka muzea Zdeňka Řezníčková.

Jednotlivá muzea fungovala do roku 1967 samostatně. Zatímco v Železné Rudě byla nepříliš rozsáhlá stálá expozice, Kašperské Hory se mohly už tehdy pochlubit přírodovědným oddělením. Stejně tak Sušice měla moderní expozici, na jejíž tvorbě se podílela řada významných odborníků.

„Už v době vzniku komplexu před 40 lety představovaly sbírky Muzea Šumavy ve svém celku největší, nejkvalitnější a novými sběry již nenahraditelný sbírkový fond šumavské a pošumavské provenience,“ podotkl historik Muzea Šumavy Vladimír Horpeniak.

Spojením sbírek a prostorů byly vytvořeny nejzákladnější podmínky pro zvýšení úrovně muzejní činnosti, včetně odborné a výzkumné práce,“ dodal.
Po roce 1989, kdy se integrovaná muzea začala rozpadat zpět na samostatné expozice, zůstalo Muzeum Šumavy jedním z mála spojených celků. „Vůbec si nedokážu představit, jak by v dnešní době jednotlivé části muzea fungovaly samostatně,“ doplnila Řezníčková.