Mobilní telefony, počítače a mp3 přehrávače. To není nabídka z prodejny elektro, ale moderní pomůcky žáků a studentů při podvádění ve školách. Zastaralé je klasické opisování od „chytřejšího“ souseda, obyčejné papírové taháky schované na nejrůznějších místech nebo popsané lavice a paže školáků.
„Dnes je běžné vyfotit si tahák do mobilu, napsat si ho na počítači a stáhnout si ho do mobilu nebo si text namluvit do přehrávače a pak si to ze sluchátek poslechnout třeba při testu,“ popisuje nejnovější postupy při podvádění Katka, studentka Gymnázia Jaroslava Vrchlického v Klatovech. Jiný student gymnázia doplňuje ještě jednu podobnou metodu: „Všiml jsem si, jak spolužák poslouchal při testu nápovědu z mobilu.“
Školáci mají své pedagogy přečtené a vědí, co si u kterého mohou dovolit. „Někteří chodí mezi lavicemi a kontrolují nás, ale někteří jen sedí a moc si nás nevšímají,“ vysvětlují svoji taktiku dva studenti gymnázia v Klatovech.
O používání taháků a opisování učitelé vědí. Není to ale tak velký prohřešek, kterým by se musela zabývat celá pedagogická rada školy. „Opisování, taháky a podobné věci na školách byly, jsou a budou. Všichni jsme chodili do školy a známe to. Takové věci si ale musí ohlídat jednotliví pedagogové sami,“ říká ředitel Základní školy v Plánické ulici v Klatovech Karel Denk. Žáci přistiženi s tahákem nebo při opisování jsou většinou potrestáni snížením známky a zůstávají odkázáni už jen na svoje znalosti.
S vážnějšími prohřešky se vyučující na školách nepotkávají. „Během mojí praxe na škole jsem se nesetkal s případem, kdy bychom museli řešit vážnější žákovský prohřešek na pedagogických radách,“ vzpomíná ředitel Základní školy v Komenského ulici v Horažďovicích Petr Mazanec. Jeho zkušenosti potvrzuje i ředitel Gymnázia Jaroslava Vrchlického v Klatovech Jiří Šlégl. „V našem školství není nastavený americký model založený na konkurenci, takže se studenti nemusí uchylovat k velkým podvodům,“ nastínil problém možného plagiátorství Šlégl.