Sdružení Arnika v úterý zveřejnilo a předalo radnímu Plzeňského kraje pro životní prostředí Borisi Kreuzbergovi shrnující dosavadní znalosti o kontaminaci bývalého skladu pesticidů v Klatovech - Lubech, který byl v restituci vrácen rodině Rychtaříkových. Zároveň mu předala petici nazvanou Klatovy bez DDT, kterou již podepsalo téměř tisíc lidí.


Alice Dvorská ve studii zadané sdružením Arnika dospěla ke třem závěrům: „Je třeba posoudit rizika plynoucí z této staré ekologické zátěže. Při posuzování vlivu staré ekologické zátěže na okolí je třeba také zvážit vliv možných povodní, jarní přívalové vody, bahna splachovaného z polí a jiných eventualit na další možné šíření kontaminace. Je třeba provést studii, jež by posoudila aktuální míru znečištění (včetně průzkumu hloubky kontaminace zdiva a okolí nemovitosti) a podle výsledku navrhla další postup, způsob a rozsah možné dekontaminace objektu a jeho okolí.“ Studie je vkladem Arniky pro případný projekt sanace ekologické zátěže.

Sklad a jeho okolí jsou kontaminovány pesticidními látkami, které se dnes často již nepoužívají anebo jsou pro svoji nebezpečnost pro lidské zdraví a životní prostředí zakázány. V mnoha případech v míře vyžadující podle české legislativy dekontaminaci, tedy přesahující tzv. limit „C“ Metodického pokynu ministerstva životního prostředí ČR z roku 1996.

„Toto opakované zjištění a fakt, že se pesticidy objevily už i v ekosystému Drnového potoka a stále unikají do studní v okolí, vedl ke vzniku petice Klatovy bez DDT, kterou dosud podepsalo 823 lidí,“ řekl včera v Plzni předseda Arniky Jindřich Petrlík při předání kopií petičních archů Kreuzbergovi. Ten ekology i majitele skladu Václava Rychtaříka ujistil, že kraj uvolní peníze na vypracování právě takové podrobné studie. Ta mimo jiné zjistí, jak hluboko do stavby pesticidy pronikly a zda postačí při dekontaminaci například jen oškrábat omítky a odtěžit zeminu, nebo jestli je zamoření tak vážné, že bude třeba zbourat celý objekt.

„Náklady na vypracování studie jsou několik set tisíc korun,“ uvedl Kreuzberg. Podle platných postupů nemůže kraj sám studii zadat, musí to udělat klatovská radnice. Podle Kreuzberga nastal po letech průlom v situaci, neboť až dosud úřady spíše popíraly závažnost zátěže. Studie, která za krajské peníze vznikne, poslouží jako základ pro žádost o peníze na dekontaminaci objektu z EU. Hrubý odhad nákladů je až 30 milionů korun. Kraj sám nemá takové prostředky k dispozici.