Přestože policisté i státní zástupce byli přesvědčeni, že shromáždili dostatek důkazů, krádež se jim prokázat nepodařilo. Přesto ale recidivisté bez trestu nevyvázli.
Obžaloba vinila Josefa J a Karla Z. z toho, že počátkem ledna tohoto roku společně vnikli do areálu koupaliště, odkud odcizili čtrnáct litinových roštů, každý o hmotnosti 35,5 kg. Jejich hodnota byla téměř 25 tisíc korun. Starší z obou mužů měl navíc způsobit vloni v prosinci v Sušici dopravní nehodu, a to přesto, že mu sušická radnice zakázala na dvacet měsíců řízení motorových vozidel.
Ke klatovskému soudu se dostavil jen Karel Z., Josef J. nedorazil. „Ještě včera mi sliboval, že také přijede. Ale má toho víc, třeba alimenty za sedmdesát tisíc, tak se asi bojí, že by ho rovnou odvedli,“ řekl Deníku před zahájením procesu Karel Z. Ani ten se však k trestné činnosti, ze které byl obviněn, nechtěl znát. „Jeli jsme o půlnoci s Pepou do tzv. salonu za jedním známým, který nám dlužil prachy. No a před tím domem, kam se dávají třeba lidi, kteří neplatí nájem, ležely ty rošty. Mysleli jsme, že je někdo vyhodil, vždyť byly celé rezavé. Tak jsme je nadvakrát mým autem odvezli. Šest jsme jich dali do sběrny, kde jsme za ně dostali šest stovek. Ty jsme si rozdělili. Zbytek jsem si nechal ve sklepě,“ tvrdil u soudu Karel Z. a neustále opakoval, že na koupališti s kumpánem nebyli a že když se dozvěděl, že rošty jsou kradené, tak jich zbývajících osm dobrovolně vydal. Co se týče řízení přes vyslovený zákaz, tak i v tom je prý nevinně, neboť netušil že už je rozsudek pravomocný a že nesmí řídit. „Hned, jak jsem se to dozvěděl, tak jsem auto prodal,“ tvrdil Karel Z.
Důkazy proti němu i Josefu J. nebyly ale tak dostatečné, aby mohli být za krádež na koupališti odsouzeni. Radost však přesto mít nemohou, potrestáni totiž byli za zatajení věci, a to oba nepodmíněně. Josef J., kterému se připočetly i dosud nenastoupené tresty, stráví za mřížemi rok, Karel Z. si „posedí“ pět měsíců. Rozsudek se mu ale nelíbil, a tak se proti němu na místě odvolal.
