Při vyhledávání na internetu se u některých ubytovacích zařízení přímo objevuje věta, že platební kartou platit nelze. I rekreanti se rozcházejí v názoru, zda se v případě přijímání nehotových peněz jedná o pouhou zbytečnost, nebo o nedostatek ve službách.
Při anonymním průzkumu se hodnotilo sedm kempů na Šumavě a Klatovsku. Tři provozovatelé odpověděli na otázku, zda je možné použít kartu, kladně. Jednalo se především o větší kempy, umožňující rekreantům přespání v chatkách nebo návštěvu restaurace. Nacházely se v turisticky atraktivních oblastech Šumavy nebo v blízkosti Klatov. Provozovatelé menších areálů kartu odmítali, protože se jim podle jejich názoru zřízení terminálu nevyplatí. Když jsem si vypočítal, co bych odvedl bance, tak jsem se na to vykašlal,“ řekl majitel jednoho z kempů.
„Na co kartu na čundru?“ ptal se čtyřiadvacetiletý student Michal Dado z Liberce. „V kempu se vyspím, osprchuji, maximálně koupím něco k jídlu, jestli mají obchod, neutratím tam tolik peněz na to, abych s sebou tahal kartu,“ řekl. „Akorát ji někde ztratím nebo mi ji někdo ukradne a znáte ty oplétačky kolem, zaplatím aspoň pětistovku za zablokování, pak potrvá nějakou dobu, než mi vydají novou,“ uvedl Dado.
V zahraničí, zejména v turisticky atraktivních letoviscích, mnoho z provozovatelů kempů kartu přijímá. „Když jsem já byla vloni v Chorvatsku, tak mi v kempu kartu bez problému vzali,“ řekla jednatřicetilelá Alena Horová z Klatov. „Je to docela výhoda, neměli jsme dost kun a nechtělo se mi zrovna hledat směnárnu,“ uvedla.
„Byl tedy trochu větší, měl kapacitu kolem sta lidí, restauraci a vedle byl i hotel, provozovaný stejným majitelem, tak možná proto tam kartu neodmítali,“ popsala ubytovací zařízení. „S kempy na Klatovsku nemám žádné zkušenosti, možná to chvíli potrvá, než nebudou chtít jen hotové peníze. Už kvůli cizincům, Němcům, Holanďanům, by to měli zlepšit,“ dodala.
