Málo členů, žádní nástupci a v neposlední řadě finance. To jsou nejčastější důvody, proč v některých malých obcích na Klatovsku zanikly hasičské dobrovolné sbory.
„Obvykle skončí dva sbory za rok, ale není to pravidlo. Naštěstí kvůli tomu nedochází v dané lokalitě ke zhoršení dostupnosti třeba při požáru,“ uvedl ředitel klatovských profesionálních hasičů Jan Rayser.
V posledních letech skončila na Klatovsku téměř desítka sborů včetně dvou podnikových, nyní Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska v Klatovech jedná o stejném kroku se sbory v Třebíšově a Kašovicích. „Za posledních dest let skončily sbory v Mačicích, Horním Staňkově, Jesení, Uhlišti, Kališti a v obci Vlčkovice – Brod,“ potvrdila členka sdružení Zdeňka Hošťálková. „Obvykle ale hasiči nepověsí dobrovolnou činnost na hřebík, ale pokračují u jiných sborů,“ dodala.
Starostové obcí tuto situaci potvrzují i tím, že na veškerou činnost je málo peněz a navíc chybí mladá krev.
„U nás v Rejštejně nemáme mladé hasiče vůbec, v sousední obci Svojše zase většinu členů tvoří chalupáři. To je docela problém, i když každý ze sborů má více než třicet členů,“ uvedl místostarosta Rejštejna Jaroslav Petráň s tím, že z rozpočtu mohou hasičům uvolnit maximálně třicet tisíc korun ročně.
„Většina starostů si hlídá, aby v obci hasiči fungovali, přestože mají omezený rozpočet. Bohužel nemožnost generační výměny ve sboru se mnohdy nedá odvrátit,“ podotkl mluvčí hasičů Plzeňského kraje František Vaško.
