VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z úspěšné továrny je zřícenina

Továrna Bohemia-Werke kašperskohorské rodiny Watzlawicků, která se v první polovině 20. století stala největším průmyslovým podnikem Kašperských Hor a celého okolí, je hlavním tématem výstavy v Regionálním muzeu v Českém Krumlově. Ta potrvá až do konce letošního roku.

24.6.2007
SDÍLEJ:

Foto:

„Bezprostřední podnět k této výstavě dalo náhodné otevření pouhých čtyř krabiček s negativy při přebírání rozsáhlého archivu z pozůstalosti znamenitých krumlovských fotografů Josefa a Františka Seidelových. Znovuobjevení Seidlova archivu, z velké části dokumentujícího i starou Šumavu, se před dvěma lety stalo v České Krumlově doslova kulturní senzací. Skleněné negativy v krabičkách označených „Watzlawick – Bergreichenstein“ z let 1930 – 1931 zachycují ve výběru ukázky výrobků pro tenkrát připravovaný nový firemní katalog,“ uvedl Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy.
Autoři výstavy Ivan Slavík a Petr Hudičák nově kopírované a zvětšené Seidlovy snímky doplnili bohatou dokumentací, modely, ukázkami i rekonstrukcemi výrobků z produkce kdysi slavné kašperskohorské továrny, nastínili její historii. Vznikla tak expozice, kterou stojí za to vidět.
Spolu s Vladimírem Horpeniakem nahlédněme tedy alespoň krátce do historie tohoto, kdysi významného dřevařského podniku na Šumavě:

Bohemia–Werke

Řada výrobních a zpracovatelských provozů na Kašperskohorsku vznikala od nejstarších dob v údolích jižně pod městem, kde se nabízela vodní energie toků Losenice a Zlatého potoka. V roce 1878 tu nedaleko Rejštejna tesařský mistr, obchodník a pozdější starosta Kašperských Hor, Franz Watzlawick zakoupil malou dřevařskou soustružnu, jejíž stroje poháněla voda říčky Losenice. Původně se zde vyráběly jen kartáče, násady k bičům, ozdobné knoflíky a nohy ke stolům a židlím. Brzy však nový majitel získaný podnik rozšířil o truhlárnu a ohýbárnu dřeva a vyráběl zde loukoťová kola pro ruční dřevěné trakaře a dětské kočárky. V areálu zanedlouho vznikly další doplňkové provozy jako kovárna se zámečnickou dílnou, dále lakýrnická a čalounická dílna. Tím byl dán základ firmy, nesoucí zpočátku poněkud neobvyklý název „První rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům.“ Žádaným zbožím, které se zde kromě dětských kočárků začalo vyrábět, byly žebřinové vozy. Budoucnost a dostatek kvalifikovaných pracovních sil mělo podniku zajistit založení Odborné školy pro zpracování dřeva v Kašperských Horách v roce 1878. Během první světové války byla existence závodu zachována i díky zakázkám pro armádu. Přes všeobecně tíživé důsledky hospodářské krize továrna Bohemia-Werke v Kašperských Horách byla po roce 1930 konsolidovaným podnikem, ve kterém pracovalo přibližně 230 – 250 zaměstnanců. Mnozí z nich přešli z nedaleké, pozvolna upadající sklárny v Klášterském Mlýně u Rejštejna. V Borové Ladě si firma pronajala pilu, kde pracovalo 12 – 15 dělníků, kteří zde mimo jiné vyráběli dřevěné žaluzie. Závod zpracovával každoročně 7 – 10 tisíc kubíků dřeva, z toho 1 tisíc tvrdého dřeva, zejména buk a javor. K převážení zboží používal podnik sedm vlastních koní, později se postupně přešlo na automobilovou dopravu. Vedení firmy dlouhodobě usilovalo o přímé železniční propojení Kašperských Hor se Sušicí, ke kterému však nikdy nedošlo.
Mezi válkami se u Watzlawicků vyráběly kočárky – sporťáky, kočárky pro panenky, tříkolky, koloběžky, dětská auta, dřevěné houpací – sedací hračky, dětské sáňky, lyže, dětský nábytek atd. Výrobky se prodávaly na celém území Čech. Velkoobchodní zastoupení měla firma v Praze, ve Vídni byl zřízen filiální obchod. Také v Kašperských Horách, ve Watzlawickově domě čp. 143 na náměstí, měla firma svou obchodní kancelář se čtyřmi úředníky. Nemalá pozornost se věnovala reklamě, obsáhlé katalogy zboží a ceníky byly k dispozici v českém i německém jazyce. Za druhé světové války musela velká část kvalifikovaných pracovníků narukovat do německé armády. Nahradili je francouzští a ruští váleční zajatci, totálně nasazení Češi z Protektorátu a ženy z Ukrajiny. Sortiment výroby byl značně omezen, továrna produkovala převážně dřevěné transportní bedny na munici.
V roce 1945 národní správce usiloval o zachování výroby, přestože stav zaměstnanců klesl na pouhých 37 osob. Navrhl dokonce pozdržení odsunu Němců, kteří byli zvyklí na těžkou práci a denní docházení do práce ze vzdálených míst. Vyslovil pochybnosti o tom, zda si noví obyvatelé vůbec zvyknou na náročné pracovní podmínky. V pozdějších letech byla výroba tradičních kočárků zastavena a ve znárodněném podniku se začal montovat jednoduchý dílenský a kuchyňský nábytek. Až do konce 80. let sloužily objekty továrny podniku SOLO Sušice, dnes se pozvolna mění ve zříceniny.

24.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Deník nám fandí

V pondělí představíme v projektu Deník nám fandí fotbalisty Dešenic

Akce týden hokeje v Klatovech 2017

Chcete mít doma hokejistu? Přijďte na Týden hokeje

V Plzeňském kraji je dvakrát více volných míst než lidí bez práce

Plzeňský kraj – Za dva měsíce přibyly tři tisíce pracovních pozic.

Žáci natočí s Pavlem Horejšem videoklip

Sušice – Jako profesionálové si budou připadat žáci ze základní školy v Lerchově ulici v Sušici, kteří s tamním zpěvákem, který je zároveň jejich učitelem, Pavlem Horejšem natočí videoklip k jeho písni.

Výpravy zpět aneb Co se kdysi psalo 405

Klatovsko – Přinášíme seriál o zajímavostech regionu, v němž nahlížíme do novin starých i sto a více let.

AKTUALIZOVÁNO

FOTOGALERIE: Hokejistů bylo do pole jen deset, v Nymburku dostali devítku

Nymburk, Klatovy – V sobotu zajížděli v dalším kole druhé ligy, skupiny Střed, hokejisté Klatov na led Nymburka.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>